Francouzský antidiskriminační úřad navrhuje rozšířit pravidlo neutrality, totiž zákaz islámských šátků, i na soukromé nemocnice či školky. Tradiční republikánská laicita podle něj usnadňuje soužití s muslimskými spoluobčany.
Zákaz viditelných náboženských symbolů platí ve všech státních institucích, spíše však postihuje šátky a závoje muslimek - malé křížky křesťanů nijak zákonu neodporují. Vysoký úřad pro boj proti diskriminacím a pro rovnost (HALDE) v pondělí vládě doporučil "zkoumat možnost rozšířit povinnou neutralitu, jež platí ve veřejných budovách, na soukromé budovy v sociálním, sociálně-zdravotnickém sektoru či v sektoru malých dětí," s výjimkou náboženských institucí, píše Le Monde.
Dlouhá zpráva úřadu, založená na konzultacích s představiteli veřejných institucí, univerzit, sociálního sektoru i podniků, zdůrazňuje "dialog, soužití a respekt náboženské svobody".
Ve Francii jsou zejména v poslední době běžné velké, celospolečenské debaty na témata jako francouzská identita, v současnosti vrcholí diskuse o tradiční republikánské hodnotě - laicitě a o roli islámu v současné francouzské společnosti.
Obě velké debaty inicioval vládní Svaz pro lidové hnutí (UMP), který pro to měl vícero motivací. Od těch oficiálních, tedy od problémů spjatých s imigrací, potažmo kriminalitou, až po ty nepřiznané, ale v podstatě samozřejmé, zejména nárůst konkurence na krajní pravici - Národní fronta slaví nebývalé úspěchy (což potvrdily komunální volby), navíc šéfka Marine Le Penová by podle četných průzkumů zvítězila v prvním kole prezidentských voleb a odstavila Nicolase Sarkozyho. Podle některých také strana těmito kontroverzními debatami, jež nechají málokoho ve Francii chladným, odvádí pozornost od svých afér či vládních problémů.
Kontroverze v jeslích
Doporučení HALDE vzešlo ze skandálu Babyloup, kdy soukromé jesle vyhodily zaměstnankyni, jež chtěla nosit hidžáb - porušovala totiž vnitřní předpis o náboženské neutralitě. Soud nakonec, po dvou letech, výpověď potvrdil.
"Rozsudek míří k rozšíření principu laicity na všechny podniky. Tribunál uznává, že je přípustné, aby soukromá společnost stanovila vnitřní nařízení, které omezuje náboženskou svobodu a chrání neutralitu," řekl listu Figaro právník Yves Nicol.
HALDE proto rovnou navrhuje uzákonění takovýchto pravidel pro soukromé společnosti, které nějakým způsobem zajišťují veřejné služby či obecný zájem, ale i pro smluvní spolupracovníky veřejných institucí. "Zákon umožňuje vyřešit mezi 95 a 98 procenty případů," řekl Le Mondu Eric Molinié, předseda úřadu. "Ale ty zbývající zůstávají v šedé zóně. Vedoucí podniků hledají právní jistotu."
Práva žen versus náboženská svoboda
"Laicita chrání práva žen," citoval magazín Marie Claire minulou předsedkyni HALDE Jeanette Bougrabovou; současná státní tajemnice pro mládež je marockého původu. "Ty jesle zajišťovaly veřejné služby a dovolovaly ženám se emancipovat," naráží na politiku jeslí a školky Babyloup, které nabízí služby 24 hodin denně, aby vyšly vstříc ženám s nestandardní pracovní dobou.
"Přijde mi hrozné slyšet, že je normální, když ženy na předměstích nosí závoj jen proto, že je tam velká koncentrace obyvatel vzešlých z imigrace."
Molinié uznává, že úřad otevírá Pandořinu skříňku, nicméně říká, že "téma nabývá na důležitosti a otázka si zasluhuje být preventivně položena. Je třeba tuhle debatu otevřít bez tabu."
Předseda prosazuje dialog a náboženskou svobodu, ale zároveň konstatuje, že je zapotřebí jemného a pragmatického přístupu; přehlížení problémů v soužití může stigmatizovat všechny národnostní menšiny a radikalizovat umírněné.
Kvazi nevládní HALDE má za úkol zabývat se diskriminacemi všeho druhu. Ročně řeší řádově tisíce případů, polovina z nich se týká zaměstnání a ve velké většině jde o národnostní diskriminaci. V loňském roce se jen dvě procenta týkala náboženství.
