Evropský Babylon
Ať je angličtina v Bruselu úředním jazykem, žádá ministr
30.10.2013 07:35
Brusel je zajímavé město. Kromě toho, že je neoficiální metropolí Evropské unie a tudíž i ubytovnou jejích úředníků, je také hlavním městem Vlámska, Valonsko-bruselské federace, Belgie, čokolády, hranolků... Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný. Aby byla situace ještě komplikovanější, podle některých by k francouzštině a nizozemštině měla přibýt ještě angličtina.
Minulý týden byl v Bruselu představen "plán Marnix", jehož cílem je podporovat mnohojazyčnost. Projekt se soustředí na výuku jazyků ve městě, přičemž hlavní důraz klade na francouzštinu, nizozemštinu a právě angličtinu.
A vlámský ministr školství Pascal Smet šel při této příležitosti ještě dál. Angličtina by podle něj měla být v Bruselu jazykem oficiálním.
"Chtěl bych, aby každý, kdo žije v Bruselu, mluvil jedním společným jazykem a tím by měla být angličtina," uvedl.
Nejpoužívanějším jazykem v Bruselu je francouzština, kterou ovládá téměř každý. Na počátku 19. století šlo přitom o nizozemsky mluvící město. Asi sedm procent Bruselanů však stále hovoří pouze nizozemsky.
K tomu je nutné přidat stále se rozšiřující skupinu imigrantů, kteří neovládají ani jeden jazyk (mateřským jazykem 21 procent obyvatel je arabština). Anglicky mluví asi dvě pětiny obyvatel města.
"V dalších dvaceti letech bude angličtina nadále dominovat jako globální jazyk. Je to jazyk politického i diplomatického světa, jazyk turistického sektoru," argumentuje Smet, proč by angličtina měla v Bruselu získat oficiální postavení a stát se vyučovacím jazykem ve školách.
Vzhledem k tomu, že velká část dětí, které se v Bruselu narodí imigrantům, nemluví doma ani současnými úředními jazyky, může jít o tvrdý oříšek. Ve státě, kde jsou jazykové otázky základním problémem politického života, lze navíc očekávat, že návrh vzbudí kontroverzní reakce.
Inspirace Lucemburskem
Školství spadá do kompetencí jazykových společenství. Vlámské, frankofonní i to německé si spravuje školy samo. V případě Bruselu však vyvstává problém v tom, že Bruselský region jako takový nemá v otázce školství žádné pravomoci a změna ve výuce by tak vyžadovala dohodu Vlámského i frankofonního společenství, pod která Brusel spadá.
"Plán Marnix" se inspiroval v Lucembursku, kde úspěšně funguje výuka v němčině, francouzštině a lucemburštině. Autoři projektu také tvrdí, že výuka v několika jazycích zlepšuje pozornost žáků, povzbuzuje jejich schopnost učení a dobře je připravuje pro pracovní trh.
Problémem však prý je nedostatek kantorů, kteří by jazyky dostatečně ovládali. "V tuto chvíli je otázkou, zda je dost učitelů, kteří by děti učili nizozemsky, zejména ve frankofonním školském systému," přiznává Smet.
Výuka v angličtině by tak zřejmě nemusela být hlavním problémem. Navíc po ní už teď existuje poptávka - především ze strany zaměstnanců evropských institucí, kteří v Bruselu bydlí se svými rodinami a své děti musejí dávat do drahých anglických škol.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.