V Katovicích na jihu Polska v sobotu demonstrovaly asi čtyři tisícovky lidí za větší autonomii Slezska. Akci svolalo Hnutí za slezskou autonomii, které o větší samostatnost tohoto průmyslového regionu na jihu Polska léta usiluje. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 se k oficiálně neuznané slezské národnosti přihlásilo 800 tisíc lidí.
Lidé z okolí Katovic a Opole, tedy z takzvaného Horního Slezska, bojují o větší autonomii oblasti od konce 90. let minulého století. Usilují, aby Slezsko v některých oblastech dostalo větší pravomoci rozhodovat o vlastních záležitostech a získalo status podobný třeba německým spolkovým zemím.
Snahy o větší svébytnost Slezského vojvodství mají ale v Polsku i hlasité kritiky, k nimž patří například politici národněkonzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost. Už několikrát zopakovali, že považují Slezany za "pátou kolonu" Německa.
Ve Slezsku, kde kvůli jeho geografické poloze po staletí bojovali o nadvládu Poláci, Němci a Češi, to s národnostní identitou bývalo různé; podle situace se lidé považovali za Slezany-Poláky, Slezany-Němce, Slezany-Čechy anebo prostě Slezany. Za druhé světové války byli odváděni do wehrmachtu, v komunistickém Polsku s nimi úřady často zacházely jako se zrádci a s občany horší kategorie.
K českým zemím patřilo Horní Slezsko za posledních Přemyslovců a poté v 17. a první polovině 18. století. V roce 1742 si pak oblast mezi sebe rozdělily Prusko a Rakouské císařství. Dnes leží větší část tohoto regionu v Polsku a menší v ČR, v polské části dodnes žije poměrně početná německá menšina.
Slezská národnost v Polsku sice oficiálně neexistuje, ale hlásí se k ní stále více lidí. Při sčítání lidu z roku 2002 jich bylo 173 tisíc, o devět let později už více než čtyřikrát tolik.
