Dvojnásobné zvýšení trestů někdejším vůdcům bosenských Chorvatů navrhli v Haagu na závěr odvolacího řízení žalobci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Oznámila to bosenská média. Soud v prvoinstančním řízení šest činitelů samozvaného útvaru Chorvatů v Bosně a Hercegovině uznal vinnými z odpovědnosti za válečné zločiny a udělil jim tresty vězení v celkové délce 111 let, žalobci nyní chtějí 220 let. Odvolací senát by měl rozsudek vynést do listopadu.
Proces s Jadrankem Prličem - který byl v době války v Bosně premiérem neuznané, ale Záhřebem podporované Chorvatské republiky Herceg-Bosna - a pěti dalšími bývalými politickými a vojenskými vůdci bosenských Chorvatů začal v roce 2006 a skončil o sedm let později odsuzujícím rozsudkem.
Prlić dostal trest 25 let vězení, zatímco žalobci pro něj a pro tři další souzené žádali 40 let. Uložené tresty ostatních odsouzených se pohybovaly od deseti do dvaceti let odnětí svobody.
Soudní senát v odůvodnění verdiktu uvedl, že šestice nese odpovědnost za pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů (dnes Bosňáků) během války v letech 1992-1995. Tyto zločiny přitom byly součástí plánu podporovaného tehdejším vedením sousedního Chorvatska na vytvoření chorvatského státního útvaru v Hercegovině.
Soudci rovněž dospěli k závěru, že tehdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman, který již zemřel, byl klíčovým účastníkem plánu, jehož cílem bylo vytvořit chorvatský ministát s možností později ho případně připojit k Chorvatsku.
Prlić i po zániku Chorvatské republiky Herceg-Bosna působil ve vysokých vládních funkcích - byl ministrem obrany muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (1994-1996) a v letech 1996 až 2001 zastával funkci ministra zahraničí celé Bosny. V této funkci také navštívil Českou republiku. Poprvé v roce 1996, kdy mimo jiné poděkoval za českou pomoc během občanské války.
