Bělehrad navrhuje OSN rozdělení Kosova

Srbsko navrhlo rozdělit svou bývalou provincii Kosovo podél etnických hranic mezi většinové Albánce a menšinové Srby. Návrh, který dnes uveřejnila bělehradská média, byl předložen OSN, pod jehož správou provincie byla od roku 1999. Objevil se devět let po bombardování Srbska jednotkami Severoatlantické aliance kvůli Kosovu, které minulý měsíc vyhlásilo nezávislost na Bělehradu.

V dokumentu Bělehrad uznává jurisdikci OSN v Kosovu. Uvádí ale, že policii, soudy a celní službu na 15 procentech území Kosova, kde Srbové představují většinu, mohou kontrolovat jedině Srbové, a nikoli kosovští Albánci.

"Srbští policejní důstojníci se zodpovídají místním srbským úřadům a pracují pod velením policie OSN v Kosovu," uvádí se v dokumentu. Doposud byli součástí policie OSN srbští i albánští důstojníci.

Analytikové tvrdí, že Bělehrad se snaží převzít politickou a administrativní kontrolu na většinou severního území Kosova, kde Srbové představují většinu.

Srbský ministr pro Kosovo Slobodan Samardžić řekl, že návrh může být základem pro funkční rozdělení provincie mezi kosovské Albánce a Srby. 

Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent dvoumilionového kosovského obyvatelstva, podobné návrhy odmítají. "Připomíná to starý způsob myšlení. O Kosovu budeme mluvit jedině s kosovským lidem a s mezinárodním společenstvím," řekl kosovský vicepremiér Hajredin Kuçi.

Zástupce šéfa mise OSN v Kosovu Larry Rossin jen potvrdil, že dokument byl poslán k posouzení do sídla OSN v New Yorku.

Srbové a Albánci si dnes připomněli deváté výročí zahájení bombardování Srbska naprosto protichůdným způsobem.

Srbský premiér Vojislav Koštunica, jehož vláda se v důsledku rozporů mezi jeho nacionalisty a prozápadními koaličními spojenci ohledně Kosova a integrace do EU nedávno rozpadla, tvrdě kritizoval Západ. Obvinil ho, že cílem tehdejší vojenské intervence, vydávané za humanitární akt ve prospěch kosovských Albánců, bylo vytvořit z Kosova stát NATO.

"Dnes je více než zřejmé, že hlavním cílem zničení Srbska při bombardování jednotkami NATO bylo vytvořit z Kosova první stát NATO na světě," řekl Koštunica v rozhovoru pro agenturu Tanjug.

Kosovský prezident Fatmir Sejdiu naopak poděkoval alianci za bombardování, které "zastavilo agresi srbské armády vůči kosovskému lidu". "Vyjadřujeme nejhlubší dík a vděčnost USA, EU ..za to, že pomohli Kosovu, když našemu lidu hrozilo vyhlazení," řekl Sejdiu. 

Srbsko se před několika dny obrátilo kvůli Kosovu s žádostí o pomoc na Moskvu, která je v současnosti největším spojencem Srbska a kosovskou nezávislost neuznává. Nynější vývoj pokládá za špatný a podporující separatistické snahy v celém světě.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že Rusko humanitárně podpoří srbskou menšinu v Kosovu. Přikázal premiérovi Viktoru Zubkovovi, aby ruská vláda v tomto směru připravila konkrétní kroky. Putin přitom zdůraznil, že pomoc srbské menšině by neměla mít politický podtext.

Foto: Reuters,  AP a Profimedia