Belgie je další zemí Evropské unie, kde se rozhořela diskuse o nošení šátků a závojů muslimskými ženami. Debata se ještě vyostřila poté, co poslední dvě střední školy v Antverpách, kde ještě bylo možné tradiční muslimskou součást oděvu nosit, šátky a závoje rovněž zakázali.
Muslimská komunita v reakci pohrozila, že jejich děti přestanou do škol chodit.
Do posledních dvou škol, které nošení šátků a závojů povolovaly, chodilo zhruba 300 muslimských dětí, jejichž rodiče se nehodlají se zákazem smířit a ve čtvrtek dokonce demonstrovali v ulicích Antverp. Dostalo se jim i podpory místního imáma Nordina Taouila, jehož slova však v zemi vyvolala bouřlivou reakci a to i v muslimské komunitě.
Taouil nabádal rodiče, aby své děti 1. září na protest proti zákazu neposílali do školy. Podle vlámského deníku Het Laatste Nieuws slova imáma ostře odsoudil ministr školství Frank Vandenbroucke a dokonce i místní sdružení Islámská muslimská liga. Jeho mluvčí Farid El Machaoud imáma nařkl, že jeho slova jsou v příkrém rozporu s náboženstvím islámu, které podporuje nárok na vzdělání pro každého.
Antverpský Babylon
Část místních muslimů navíc argumentuje tím, že podobné zákazy jsou běžné i v převážně muslimských zemích jako Maroko či Turecko. Taouil se však již nechal slyšet, že takové tvrzení nehodlá brát jako argument. Muslimské žákyně nicméně mají šanci školu navštěvovat i se závojem či šátkem. Musí však navštěvovat školy "Lucerna", které provozuje místní muslimská komunita.
Přestože podobná debata se rozvířila i v dalších evropských zemích, převážně pak ve Francii, není žádným překvapením, že v Belgii jsou místem napětí právě Antverpy. Město s téměř půl milionem obyvatel je nejen baštou belgické krajní pravice, která zde pravidelně drtivě vyhrává místní volby, ale i městem s velmi pestrým národnostním složením. Na jedné straně přitom stojí početná muslimská komunita a na straně druhé zase jedna z největších komunit ortodoxních Židů v Evropě.
Foto: Profimedia
