Belgický král končí. Jako první v historii země dobrovolně

Belgický panovník dnes odstupuje a předává trůn svému nejstaršímu synovi Philippovi. Jen krátce po tom, co se v Nizozemsku stal králem Willem Alexander, dochází také v sousední Belgii ke generační výměně na trůně. Albert II. je prvním belgickým panovníkem, jenž se svého úřadu vzdal jen na základě vlastního rozhodnutí.

Jeho předkové většinou kralovali až do své smrti.  

Současný belgický král Albert II. (79) usedl na trůn v srpnu 1993 po náhlé smrti svého staršího bezdětného bratra, který jako král Baudouin I. vládl zemi 42 let. To, že se stal králem, Belgičany tehdy dost překvapilo.

Léta byli totiž neoficiálně připravováni na to, že korunu zdědí Baudouinův synovec a Albertův nejstarší syn, princ Philippe.

Nedávno Albert II. sdělil v televizi svým poddaným, že mu jeho zdravotní stav již nedovoluje plnit královské povinnosti a že odstoupí jakožto šestý král Belgie po bezmála 20 letech na trůnu.

Narodil se 6. června 1934. Jako druhému synovi Leopolda III. a švédské princezny Astrid se mu dostalo vynikajícího vzdělání, studoval filozofii, geografii a botaniku, podle královské tradice také vojenskou akademii.

Jeho matka, královna Astrid, zahynula při automobilové nehodě ve Švýcarsku, když mu bylo 15 měsíců. Za druhé světové války přesídlila celá královská rodina do saského Hirchsteinu u Cvikova, po skončení války pak do Švýcarska. Domů se belgický král s rodinou vrátil až v roce 1950.

Ze dvou královských sourozenců byl starší Badouin vždy důstojný a rozvážný, zatímco Albert si získal pověst smělého odvážlivce a později byl pokládán za klasický příklad moderního monarchy: zajímá se spíše o ekologii a ekonomiku než o dvorní etiketu, hovoří plynně šesti jazyky, má velký smysl pro humor a býval vášnivým motocyklistou.

Jeho vášeň pro motorky pokládali mnozí za nepatřičnou. Při jednom karambolu v roce 1984 si zlomil několik žeber a rameno.

V pětadvaceti letech se oženil s půvabnou italskou šlechtičnou Paolou, "nejkrásnější princeznou Evropy", do které se zamiloval na první pohled.

Mají spolu tři děti - syny Philippa a Laurenta a dceru Astrid. Podle některých zpráv má rovněž nevlastní dítě, belgickou sochařku Delphine Boëlovou.

Král byl i slušným diplomatem. Mnohokrát úspěšně tišil narůstající frustrace ve společnosti, ať šlo o pravicový extremismus, hrozbu rozpadu státu či úplatkářství v politice. Je považován za nejdůležitější tmel, který drží už tradičně rozhádané Vlámy a Valony pohromadě.

Četné obchodní mise, jimiž dříve v pozici "supervelvyslance" přispíval ekonomice své země, jej v roce 1990 přivedly i do Prahy. Do Čech se znovu vrátil již jako král v roce 2000, kdy Pražany, Opavany a Ostravany nadchl svým neformálním chováním.

Jak udrží nový král Belgii pohromadě?

Nového belgického panovníka, který zatím při veřejném vystupování působil spíš nevýrazným dojmem, čeká nelehký úkol udržet pohromadě svou stále rozdělenější zemi.

Nástup nového krále nevyvolává ale větší vzrušení za hranicemi Belgie i proto, že jej neprovázejí velké oslavy, které by se rovnaly aspoň nedávné korunovaci nizozemského krále Willema-Alexandera.

Do Bruselu nebyli ani pozváni hosté z ostatních královských rodin v Evropě. "Je to podle belgické tradice, protože král zde skládá přísahu národu reprezentovanému parlamentem," řekl premiérův mluvčí Elia Di Rupa.

Přesto má osoba krále pro Belgii klíčový význam, protože byl vždy jedním z mála faktorů, které bránily rozpadu země. Belgie je rozdělena mezi holandsky mluvící Vlámy na severu a frankofonní Valony na jihu.

I když země nebyla nikdy příliš soudržná, vlámský separatismus se v posledních letech stupňuje a po volbách je stále těžší sestavit vládu.

Po minulých volbách v roce 2010 to trvalo dokonce 16 měsíců. K sestavení kabinetu nemálo přispěl nakonec i odstupující král Albert II. Panovník má totiž v Belgii nejen povinnost podepisovat zákony, ale také pravomoc jmenovat vyjednávače, který napomáhá sestavení vlády.

Tento úkol nyní čeká i nového krále. Volby budou příští rok v květnu a lze předpokládat, že situace bude stejně zablokovaná jako před čtyřmi lety. Průzkumy totiž ukazují, že favoritem je separatistická strana Nová vlámská aliance (N-VA).

Belgická média spekulují o tom, zda dosud spíš nevýrazný princ Philippe, který se na veřejnosti vždy cítil nesvůj, tuto roli zvládne.

Stejně tak si část Vlámů proti sobě popudil v roce 2004 rozhovorem, ve kterém řekl, že nepřipustí, aby krajně pravicová strana Vlámský zájem rozbíjela Belgii. Na rozdíl od otce je ve Flandrech vnímán spíše jako frankofonní cizinec, protože francouzsky se vyjadřuje mnohem lépe.

V nedávném průzkumu také jen necelá polovina Vlámů uvedla, že třiapadesátiletý Philippe bude podle nich dobrý král. Mezi Valony převažovalo pozitivní hodnocení u dvou třetin dotázaných.

Belgická monarchie je sice skromnější než její protějšky v dalších zemích, ale ani ona se nevyhnula svým skandálům. Nedávno například vyšlo najevo, že odcházející král má zřejmě nemanželskou dceru. Philippova mladšího bratra, prince Laurenta, se zase dotklo podezření ze zpronevěry majetku královského námořnictva. A vdova po předposledním králi Baudouinovi, královna Fabiola, se musela bránit obvinění, že uklízela peníze do daňových rájů, aby ušetřila na daních.

Přesto je ale v Belgii nástup nového krále v posledních dnech událostí číslo jedna. Před královským palácem v centru Bruselu se již vše připravuje na vojenskou přehlídku.

I když se nasazení médií nedá srovnat s šílenstvím kolem britské královské svatby před dvěma lety, čtenář, divák i posluchač se korunovaci jen těžko vyhýbá.

Zástupy belgických novinářů sledují poslední turné po Belgii odcházejícího královského páru, Alberta II. a jeho ženy Paoly. Televize nabízí nekonečné diskuse o osobě nového krále a o tom, zda mu v očích veřejnosti pomůže jeho atraktivní a k médiím vstřícná manželka Mathilde.

Výměna na trůnu se koná v den belgického státního svátku, který připomíná vznik země v roce 1830. Philippe se stane od té doby sedmým belgickým králem.

Oslavy začaly už v sobotu večer slavnostním koncertem a poté lidovou veselicí na náměstí, kde bývají jinak o víkendu bleší trhy. Na obou událostech se očekávala královská rodina.

Dnes vše začíná ráno mší Te Deum v katedrále svatého Michala a svaté Guduly. Poté v královském paláci Albert II. abdikuje a v poledne Philippe složí královskou přísahu v budově parlamentu.

Pak pozdraví veřejnost z balkonu královského paláce. Následovat bude vojenská přehlídka a večer ohňostroj.