V Belgii sužované spory dvou hlavních národnostních komunit - Vlámů a Valonů - vyplul na povrch nový problém. Ukázalo se totiž, že s žádostmi o milost od krále Alberta II. byli zhruba jedenáctkrát úspěšnější frankofonní žadatelé než ti vlámští, ač množství žádostí z obou táborů bylo přibližně shodné. Píše o tom dnes frankofonní deník Le Soir.
Celkem bylo podle něj loni posuzováno 1256 žádostí, z toho 624 (49,7 procenta) od Vlámů a 632 od Valonů (50,3 procenta). Ovšem ze 75 udělených milostí jen osm procent (šest případů) připadlo na Vlámy a 92 procent na Valony (69 případů). Navíc podobný trend byl zaznamenám i v předcházejících letech.
Kvůli sporům obou hlavních belgických národnostních komunit a neschopnosti jejich politiků se dohodnout na kompromisních reformách státu a přerozdělení pravomocí mezi oba regiony Belgie od předčasných voleb z loňského června stále nebyla schopna sestavit novou vládu. Navíc se nezdá, že by se tak mělo někdy v brzké době stát.
Kvůli tomuto napětí je Belgie velmi citlivá na všechny rozdíly, které mezi oběma komunitami panují, zvlášť když se týkají nějakých výhod.
Problém s milostmi se zatím ještě nestal předmětem nějakých zásadnějších politických sporů, poznamenal list. Podotkl nicméně, že požádal o vyjádření hlavní politická seskupení v zemi. Výsledek pak ukázal, že z řady vlámských stran zazněly hlasy volající po tom, aby král o právo udělovat milosti přišel, zatímco frankofonní seskupení vesměs nevidí důvod pro nějaké rychlé změny systému.
V Belgii se milosti netýkají toho, že by se zrušilo případné odsouzení žadatele, avšak král jim může snížit či zrušit sankci, která s případem souvisí. Vesměs se tak v dnešní době jedná například o odpuštění pokut například při dopravních přestupcích.
Deník také podotkl, že král nemusí své rozhodnutí vysvětlovat, avšak nerozhoduje o nich sám. Všechny případy totiž nejprve zkoumá zvláštní oddělení ministerstva spravedlnosti.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Na východě země žije i malá německá menšina. Vlámové, jejichž region je hospodářsky bohatší, a tudíž přispívá i na rozvoj chudšího Valonska, tvoří asi 60 procent z více než 10,6 milionu obyvatel.
