Staňme se žabožrouty
Belgičtí Valoni už chystají připojení k Francii

Nadcházející místní volby v Belgii oživily separatismus, který jednotu země ohrožuje řadu let. Zatímco severní Vlámové tradičně prosazují samostatnost svých území, v jižním frankofonním Valonsku se nově připravují na sloučení s Francií.

Kandidáti Sdružení Valonsko-Francie (RWF) se snaží v kampani "probudit" voliče, aby si uvědomili, že rozpad Belgie je "do deseti let nezvratný a nevyhnutelný", jak uvedl zakladatel a šéf této frankofonní strany Paul-Henry Gendebien. Z očekávaného rozpadu federace viní vlámský separatismus, jehož představitelé vyvraceli obavy z rozpadu země hladkým rozdělením bývalého Československa.

Radikální Nová vlámská aliance (N-VA), která se již dříve stala hlavní vlámskou formací a oficiálně prosazuje postupné předávání autonomie regionům s cílem zemi zcela rozdělit, věří, že v neděli získá vedení radnice v Antverpách, druhém největším belgickém městě. Očekávané důležité lokální vítězství údajně hodlá využít jako odrazový můstek k dalšímu posílení vlivu na vývoj Belgie v parlamentních volbách v roce 2014.

Gendebien vidí jako nejlepší řešení pro Valonsko jeho budoucí připojení k Francii. "Připojení bude relativně snadné uskutečnit, protože neexistují žádné zvláštní ideologické, kulturní, ekonomické a sociální odlišnosti mezi oběma stranami francouzsko-belgické hranice," soudí předák RWF. Připouští, že jeho levicová strana má zatím jen velmi malý vliv, ale věří, že další Valoni brzy pochopí situaci a přidají se.

Hlavní levicoví i pravicoví politici ve Valonsku se nyní hlavně bijí za udržení federace, a to i za cenu posilování finanční a další autonomie regionů, jak si přejí bohatší Vlámové. Podle průzkumů si oproti RWF navíc většina frankofonních Belgičanů přeje, aby se v případě rozpadu země vytvořila "malá Belgie" z Valonska a Bruselu, který je také převážně frankofonní. Metropolí Vlámska by měly být Antverpy.

Ve Francii je podle průzkumů z roku 2010 většina 66 procent obyvatel pro případné připojení Valonska k zemi galského kohouta, u hranic s Belgií je tato podpora podle AFP ještě větší. Francouzští politici se ale k této otázce dosud zpravidla neradi vyslovují. Pro podobnou integraci se z francouzských prezidentů prý naposledy jasně vyslovil generál Charles de Gaulle, který byl u moci v letech 1959 až 1969.