Politická krize v Belgii je přinejmenším dočasně zažehnána dohodou o přechodné vládě. Obratu dosáhl v noci na dnešek předseda dosluhující koaliční vlády Guy Verhofstadt, jemuž se podařilo sestavit prozatímní vládní koalici pěti stran.
Více než šest měsíců po parlamentních volbách se Belgie znovu dočká fungující vlády, sdělil Verhofstadtův mluvčí.
Ke vstupu do dočasného koaličního kabinetu nakonec Verhofstadt přemluvil i frankofonní křesťanské demokraty, kteří to dosud odmítali. Budou ve vládě spolu s vlámskými křesťanskými demokraty, vlámskými a frankofonními liberály a frankofonními socialisty. Belgie je rozdělena na holandsky mluvící Vlámsko a frankofonní Valonsko.
Nás pět, co spolu mluvíme
Kabinet pod vedením vlámského liberála Verhofstadta začne fungovat do konce týdne. "Premiér odblokoval situaci," řekl novinářům Verhofstadtův mluvčí Kurt Debeuf.
Prozatímní vládní koalice má v prvé řadě začít řešit naléhavé sociální a hospodářské problémy, které se v průběhu krize nahromadily a na které začali obyvatelé upozorňovat v demonstracích. Na druhé straně má pokročit v jednáních o státní reformě, aby tak otevřela cestu k vytvoření stálé vlády na jaře příštího roku. Verhofstadt už oznámil, že jeho přechodná vláda bude působit nejdéle do 23. března.
K vytvoření nové stálé vlády bude třeba širší dohody o ústavní reformě, jíž se mezi Valony a Vlámy dosud nepodařilo dosáhnout. Podle místních komentářů stále není jisté, zda se strany do konce března dohodnou. Reforma směřuje k posílení autonomie oblastí, tedy vyhovuje požadavku Vlámů. Toho se však obávají Valoni, kteří v tom vidí zhoršení svých ekonomických podmínek a hrozbu budoucího rozpadu Belgie.
Z parlamentních voleb 10. června vyšla jako vítěz vlámská křesťansko-demokratická CDV v čele s Yvesem Letermem. Ten však nedokázal ani po několikaměsíčních jednáních s valonskými partnery sestavit nový kabinet. Král Albert II. pak 3. prosince požádal o nalezení východiska z politické krize předsedu dosluhující vlády Verhofstadta.
Belgie s asi 10,5 milionu obyvatel je od 60. let federací tvořenou vlámským severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Zhruba 60 procent lidí se hlásí k bohatší vlámské komunitě, 40 procent k chudší valonské. Podle jazyků je rozdělena i politická scéna.
Foto: AP
