Pouhé hodiny dělí Benedikta XVI. od odchodu z čela římskokatolické církve. Skončí poslední kalendářní den tohoto měsíce ve 20.00 SEČ po splnění všech pracovních povinností. Svět se už vzpamatovává z ohlášené rezignace, která je ojedinělým případem v dějinách církve zvyklé na to, že její nejvyšší představitel zastává svěřený úřad až do smrti. Benedikt XVI. svůj krok ohlásil před více než dvěma týdny a od té doby se spekuluje o jeho nástupci.
Veřejnosti se papež představí naposledy dnes dopoledne při posledním proslovu v rámci takzvané generální audience na Svatopetrském náměstí, kde v neděli vedl před stopadesátitisícovým davem poslední veřejnou modlitbu Anděl Páně.
Bezmála 86letý Benedikt XVI. zdůvodnil svůj odchod pokročilým věkem. Média ihned začala široce rozebírat příklady jeho zhoršujícího se zdravotního stavu a zároveň uvažovat, nakolik k rozhodnutí přispěl stresující tlak, který církev pociťuje z nejrůznějších stran.
Za necelých osm let své vlády musel Benedikt XVI. čelit například mezinárodnímu skandálu kolem letitého sexuálního zneužívání nezletilých kněžími i podezření, že se Vatikán dopouští finančních machinací při praním špinavých peněz.
V neposlední řadě vrhlo na jeho úřad stín provalení mocenských intrik ve Vatikánu, o což se zasloužil papežův osobní tajemník.
Podle pozorovatelů šlo o nadměrný příliv starostí ve výkonné funkci pro Benedikta XVI., který se v minulosti raději věnoval bádání v hlubinách náboženské problematiky a rozjímání. A k tomu se hodlá vrátit v "důchodu", jejž chce trávit jako emeritní biskup římský v klášteře Mater Ecclesiae uvnitř vatikánských zdí. Starat se o něj mají příslušnice katolického společenství Memores Domini.
Stále se intenzivně spekuluje o Benediktově nástupci, kterého by konkláve - shromáždění kardinálů mladších 80 let - mohlo zvolit už v první polovině března. Podobně jako před hlasováním v roce 2005, ve kterém nakonec Benedikt XVI. ještě jako kardinál Joseph Ratzinger zvítězil, se ozývají stále naléhavější hlasy, aby se papežem stal zástupce jiného kontinentu, a to buď Latinské Ameriky nebo Afriky, kde na rozdíl od Evropy počet věřících roste.
Druhá rovina úvah se točí kolem toho, zda papežem bude opět konzervativec, nebo spíše liberál. Kardinálové se v historii rozhodovali různě - například jasnou změnu volili v roce 1958, kdy po "přísném" Piu XII. nastoupil "přívětivý" Jan XXIII.
Přítomnost konzervativního Benedikta XVI. ve Vatikánu, byť nebude hlasovat, může kardinály tentokrát ovlivnit obráceně: někteří nemusejí chtít podpořit rozchod s politikou expapeže, jenž je stále naživu.
Tuto tezi podporuje analýza složení sboru více než stovky volitelů, kteří přijedou hlasovat. Muži v kardinálském purpuru jsou nyní údajně dokonce mnohem konzervativnější, evropštější a "římštější" než při Benediktově nástupu do úřadu.
Už 1. března se sejde kolegium kardinálů, které organizaci volby nové hlavy římskokatolické církve začne projednávat.
