Příští papež bude volen kardinálským konkláve novým způsobem. Aby omezil možnosti blokování a vytváření účelových koalic, zrušil Benedikt XVI. pro poslední kolo volby dvoutřetinovou většinu.
Papež Benedikt XVI. dnes držel výroční stou audienci od začátku svého pontifikátu roku 2005. Podle sdělení vatikánských úřadů přišlo na „slyšení“ na Svatopetrské náměstí dosud 2,2 milionu lidí. Ve statistikách jsou zahrnuty jen návštěvy ohlášené.
Včera vydal papež nařízení (tzv. motu proprio, „z vlastního popudu“) o změně volebního řádu svého nástupce.
Podle poslední úpravy z roku 1996 sbor kardinálů-volitelů musel při hlasování dosáhnout dvoutřetinové většiny. Hodnostáři katolické církve mohli hlasovat dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Pokud rychle někdo neuspěl, mohli s vloženými dny na „rozjímání“ hlasovat třiatřicetkrát a vždy s nutností dvoutřetinové většiny hlasů pro jméno nového papeže. Pak se kardinálové museli dohodnout, zda budou stejným způsobem pokračovat, nebo zda přejdou na prostou většinu.
Benedikt XVI. nyní zavádí to, že třicáté čtvrté kolo hlasování rovnou rozhodne prostou většinou hlasů o nástupci na Petrově stolci mezi těmi, kteří v posledním kole měli nejvíce hlasů.
Nejdelší konkláve historie skončilo volbou Celestina V. roku 1294: kardinálové volili dva roky a devět měsíců.
Dvoutřetinovou většinu pro konkláve zavedl na třetím lateránském koncilu roku 1179 papež Alexandr III. (vládl katolíkům v letech 1159-1181). Volební řád byl mnohokrát upravován (viz TÝDEN 11, 16 a 17/05). Naposledy tak učinil papež Jan Pavel II. roku 1996 bulou Universi dominici gregis.
Foto: AP
