Nacistická genocida Romů je varováním pro současnost, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během slavnostního odhalení berlínského památníku evropským Romům, které zavraždili nacisté. Ceremoniálu se zúčastnila zhruba stovka lidí, kteří genocidu přežili.
"Genocida zanechala hluboké stopy a ještě hlubší rány," řekla kancléřka. Představitel romské obce v Německu Romani Rose v této souvislosti varoval před novou vlnou rasismu, jež je zdánlivě namířena jen proti Romům, ale ve skutečnosti ohrožuje demokracii a její hodnoty. Dodal, že v Německu neexistuje romská rodina, která by za nacismu neztratila žádného člena. "Do dnešního dne to utváří naši identitu," řekl Rose.
Památník má podobu tmavého kulatého jezírka o průměru 12 metrů. V jeho středu je trojúhelníkový kamenný podstavec, kam bude každý den položena čerstvá květina. Na okraji vodní plochy je v němčině a angličtině text básně Osvětim od italského Roma Santina Spinelliho. Nechybí ani informační tabule přibližující chronologii romského holocaustu.
Monument, který navrhl izraelský umělec Dani Karavan, stojí u historické budovy Říšského sněmu. V okolí jsou další dva památníky nacistických hrůz - pole betonových monolitů připomínající šest milionů zavražděných Židů a menší památník homosexuálních obětí.
Německá vláda o výstavbě skulptury rozhodla již v roce 1992, ale výstavba nabrala zpoždění kvůli diskusi o podobě a ceně díla. Nakonec vzniklo za 2,8 milionu eur (zhruba 70 milionů korun) díky grantu spolkové vlády.
Merkelová ještě před odhalením památníku prohlásila, že je mimořádně důležité mít monumenty připomínající oběti, aby si lidé tyto zločiny uchovali v paměti a aby se jich nadcházející generace mohly vyvarovat.
Nacisté považovali Romy za podřadnou rasu. V letech 1933 až 1945, kdy byli u moci, jich povraždili půl milionu včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika.
Nacisté mimo jiné vyvraždili podle odhadů 90 procent původních českých Romů; z koncentračních táborů se jich po válce vrátilo necelých šest set. Nyní žije v České republice zhruba čtvrt milionu Romů.
Evropská komise upozorňuje, že i dnes mnoho příslušníků romského etnika čelí diskriminaci a sociálnímu vyloučení. Většina ze zhruba 12 milionů evropských Romů žije v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku
