Spolkový úřadu pro ochranu ústavy (BfV) čelí tlaku kvůli nejasnostem ohledně své role v sérii vražd přistěhovalců skupinou neonacistů. Tisk naznačuje spojení úřadu s buňkou Národněsocialistického podzemí.
Němečtí politici požadují po vnitřní rozvědce vysvětlení, proč skupinu označující se jako Národněsocialistické podzemí ztratila ze zřetele. Tajná služba sledovala činnost Uweho Mundlose, Uweho Böhnhardta a Beaty Zschäpeové už v 90. letech, kdy působili v durynském městě Jena. V roce 1998 však její stopu ztratila.
Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek kilometrů na východ do saského Zwickau, odkud začala organizovat své operace.
V letech 2000 až 2006 zastřelila po celém Německu nejméně devět drobných živnostníků převážně tureckého původu, kvůli nimž média tuto sérii překřtila na "dönerové vraždy". Poslední známou obětí tohoto tria se v roce 2007 stala mladá policistka zastřelená u Heilbronnu.
"Je znepokojující, že nebyla rozpoznána žádná souvislost mezi touto sérií vražd v celém Německu a krajně pravicovou scénou v Durynsku," prohlásil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich a vyzval k urychlenému vyšetření, zda se nejednalo o rozvětvenější neonacistickou síť a zda neměla kontakty na úřad pro ochranu ústavy, jak naznačují média.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil, že při zastřelení tureckého obchodníka v hesenském Kasselu v roce 2006 byl na místě činu nejspíš i člen tajné služby, která má mezi neonacisty své lidi.
Podle původní verze měl tento muž odejít z inkriminované internetové kavárny krátce před vraždou, podle informací FAZ z bezpečnostních kruhů tam však byl i během ní a později se u něj našly zbraně a neonacistické materiály. Spolupracovník úřadu byl sice tehdy vyšetřován, kvůli nedostatku důkazů však bylo řízení proti němu zastaveno a on posléze od tajné služby odešel.
Deník Bild už minulý týden napsal, že v domě ve Zwickau, kde trojice bydlela a který se Zschäpeová po jejím odhalení pokusila vyhodit do vzduchu, našli kriminalisté průkazy, jaké mívají jen spolupracovníci kontrarozvědky.
Šéf parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb Thomas Oppermann oznámil, že postup vnitřní rozvědky ve spolkových zemích Hesensku i v Durynsku bude podroben vyšetřování. Spolu s dalšími politiky se také vyslovil pro ukončení praxe využívání placených informátorů uvnitř neonacistických organizací.
Německá policie mezitím začala zkoumat staré nevyřešené případy, které by s činností odhalené skupiny mohly souviset.
Její členové byli podle nejnovějších zjištění pravděpodobně pachateli exploze z roku 2004 v turecké čtvrti v Kolíně nad Rýnem, při níž utrpělo 22 lidí zranění, a plánovali zřejmě i další útoky na imigrantská centra.
V souvislosti s touto kauzou požadují němečtí politici zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Výzvu k němu schválila i nejsilnější vládní strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, na svém sjezdu v Lipsku. Německá vláda se NPD pokusila zrušit už před pár lety, v roce 2003 to však zablokoval ústavní soud.
Ze skupiny údajných "hnědých teroristů" je naživu jen Zschäpeová, která se minulý týden vydala sama úřadům, s vyšetřovateli ale nespolupracuje. Její společníci spáchali před hrozícím zatčením sebevraždu.
Ve vazbě je ještě údajný komplic této trojice, který pro pachatele najímal na své jméno obytné automobily a dal jim k dispozici i svůj řidičský průkaz a pas. Kriminalisté navíc prověřují možné spolupachatelství dalšího muže s kontakty na neonacistickou scénu, který údajně pro trio pronajal dům ve Zwickau.
