Berlínský Palác republiky definitivně zmizel z povrchu

Betonové bloky Paláce republiky kladly demoličním bagrům až do poslední chvíle tuhý odpor. Původně měly být zbytky schodiště zbourány už minulý týden, ale trhlina v rameni mohutného demoličního bagru, jenž váží 110 tun, znovu zdržela likvidační práce, které se i tak vlekly dva roky.

Zdlouhavé rozebírání objektu si vyžádalo jeho zamoření jedovatým stříkaným azbestem, jenž se v 70. letech, kdy stál v čele Německé demokratické republiky Erich Honecker, používal jako ochrana proti korozi a požáru.

"Hlavní práce byla vykonána, nyní bude rozdrcena poslední hromada suti a staveniště vyčištěno," mohl dnes s úlevou konstatovat demoliční mistr Michael Möller. "Jsme velmi rádi, že se práce tak dobře zdařily a také že nedošlo ke zraněním," dodal.

V další fázi mají být do února zasypány podzemní prostory, které po "Erichově obchodu s lampami" zůstaly. K tomu bude podle deníku Bild potřeba 20.000 kubických metrů písku. Následně bude plocha v sousedství Berlínského dómu zatravněna, ale dlouho se zřejmě zelenat nebude.

Palác republiky totiž stál z velké části na místě někdejší rezidence pruských a německých panovníků, který má být obnoven jako "Humboldtovo fórum". To má zastřešovat různé kulturní a vědecké instituce. Právě tento týden byl představen vítězný architektonický projekt a stavební práce mají být zahájeny už v roce 2010 a měly by trvat tři roky.

Podobně jako v případě Paláce republiky však půjde o kontroverzní projekt. Podle průzkumu časopisu Super Illu totiž s postavením téměř repliky berlínského zámku nesouhlasí 61 procent Berlíňanů.

Po 2. světové válce se však na jejich názor, jak naložit s problematickým místem, nikdo neptal. Bombardováním a požárem zdevastovaný zámek byl stržen a dodnes z něj zbylo jen několik soch a sousoší, které jsou umístěny v různých částech Berlína. Připomíná jej například Neptunova kašna poblíž známé Televizní věže.

O stavbě Paláce republiky rozhodla východoněmecká vláda v dubnu roku 1973 a ještě na podzim téhož roku byl položen základní kámen. V dubnu o tři roky později byl Palác republiky slavnostně otevřen.

Šlo o skutečně multifunkční budovu. Pod jednou střechou zasedal komunistický parlament, byla tu velká galerie, bary i sály pro pořádání kulturních akcí. Několikrát se odtud vysílala televizní estráda Ein Kessel Buntes známá i z československých předlistopadových obrazovek.

Hranatý palác kvůli azbestovému nebezpečí dosloužil v září roku 1990, necelý rok po pádu Berlínské zdi a krátce před znovusjednocením Německa. Po mnohaletých sporech o jeho další využití a pokusech o jeho sanaci se nakonec v roce 2006 začalo s jeho demolicí.

Foto: Reuters, AP