Berlusconi vede volební průzkumy na italské "holínce"

Dva týdny před italskými parlamentními volbami všechny průzkumy ukazují, že v nich zvítězí pravý střed Silvia Berlusconiho. Není však jasné, zda bude mít dostatečnou většinu v Senátu, a tedy zda se mu bude vládnout snadněji než jeho předchůdci Romanu Prodimu.

Rozdíl mezi italským magnátem, který by se mohl stát premiérem už potřetí, a jeho hlavním soupeřem, bývalým římským starostou Walterem Veltronim je podle průzkumů šest až sedm procent. Volby se budou konat 13. a 14. dubna a od dnešní půlnoci je zveřejňování dalších průzkumů zakázáno.

"Veltroni má jeden velký problém, a to je Prodi, jehož vláda je považována, ať již právem či neprávem, za katastrofu. Veltroni se sice snažil od Prodiho distancovat, ale není to snadné," napsal přední italský komentátor Sergio Romano v deníku Corriere della Sera.

Od pádu Prodiho vlády z konce ledna dvaapadesátiletý Veltroni, který si založil vlastní Demokratickou stranu tvořenou bývalými komunisty a levými katolíky, získává body a zmenšuje zpočátku výrazný náskok pravice. V době pádu Prodiho vlády činil náskok pravice až 16 procent.

"Berlusconi je v této kampani méně agresivní než v roce 2006, protože světová ekonomická situace je nejistá. Není tak agresivní a neslibuje zázraky jako před dvěma lety," soudí profesor politických věd Roberto D´Alimonte.

Většina expertů předpovídá široké vítězství Berlusconiho formace Lid svobody (PDL) v dolní sněmovně, ale málokterý se odvažuje předvídat, jak bude vypadat situace v Senátu. V Poslanecké sněmovně totiž platí klauzule, podle níž koalice, ať už vyhraje volby s jakkoli těsnou většinou, automaticky získá 340 ze 630 mandátů, tedy 54 procent křesel, pokud jich už ovšem nemá více.

Do horní komory volí obyvatelé 315 z 322 senátorů podle poměrného systému zastoupení; kromě toho je zde sedm doživotních senátorů z řad bývalých prezidentů republiky a osobnosti jmenované prezidentem republiky.

Podle posledních průzkumů by pravice měla v Senátu jen o pět až sedm hlasů více než levice, ale do toho nejsou započítáni doživotní senátoři, kteří jsou většinou nakloněni levici.

Všichni si ještě pamatují, jaké problémy měl v Senátu Prodi, který zde měl většinu pouhých dvou hlasů. Prodiho vláda musela podat 24. ledna demisi, když v Senátu těsně neprošla hlasováním o důvěře. Prodiho kabinet doplatil na odchod malé koaliční strany křesťanských demokratů UDEUR, na jejíchž hlasech jeho vláda v Senátu závisela.

Foto: Reuters, Profimedia