Svědectví
Běž a hledej si štěstí. Hororové zážitky dětí uprchlíků
13.12.2015 20:05 Reportáž
Zatímco Evropané se bojí pouštět desetileté děti samotné i do školy, ty afghánské nebo syrské putují samy přes moře a dva kontinenty. Letos jich v Evropě hledá novou budoucnost rekordní množství - minimálně desítky tisíc.
Poprvé za několik týdnů spal jedenáctiletý Násir "pod střechou" v bělehradském parku. V malém stanu spolu s dalšími dvěma chlapci ale dlouho nepobyl, nemohli se vejít a tak ho jeho spolunocležníci vystrčili na déšť. Svůj příběh vyprávěl novinářům z televize al Džazíra. Při zemětřesení přišel o rodiče, ujal se ho otcův bratr. Šikanoval ho, nesměl chodit do školy, místo toho pracoval na poli a staral se o domácnost.
Pomohl mu strýček z matčiny strany, prodal kus pole a za utržených 4500 dolarů (113 tisíc Kč) Násirovi zaplatil u pašeráků cestu do Německa: "Běž a hledej si štěstí." Doprovázel ho další kluk z vesnice, třináctiletý Navíd, rovněž sirotek, rodiče prý zabili bojovníci Talibanu.
Na hranicích s Tureckem po nich stříleli, v Bulharsku zase strávil čtyři dny blouděním po horách. Štěstí měli alespoň v tom, že pašerácká síť zafungovala spolehlivě a v Bělehradě čekal organizátor, který chlapce nasměroval do proudu běženců mířících do Německa.
V srbské metropoli potkali dalšího krajana - sirotka, devítiletého Jousefa. Nikdo z nich se až do své cesty na západ nedostal dál, než do sousední vesnice. Násir ke všemu přistupoval s heslem: "Jsme chlapci z afghánských hor, zvládneme to." Přestože zatím umí stěží číst a psát, chce se stát inženýrem. O budoucnosti má jasnou představu: "Nejdřív musím chodit do školy, pak budu moci vzít do Německa i své sourozence," doufá.
Cesty za lepším životem
Dětští běženci spadají do kategorie, kterou humanitární právo nazývá v angličtině unaccompanied minors (nezletilci bez doprovodu) nebo separated children (oddělené děti). Mají právo na mezinárodní ochranu, která zahrnuje širokou paletu prostředků, třeba oddělené ubytování v azylových centrech, péči o vzdělání. Ale hlavně pokud se jejich žádost o azyl stihne vyřešit do 18 let věku, na rozdíl od dospělého mají značnou šanci, že dopadne dobře a budou se moci usadit.
V Evropě takových uprchlíků každý rok přibývá. Ještě před deseti lety museli sociální pracovníci hledat příslušný výraz ve slovníku, loni jich země EU zaregistrovaly 23 150, dvojnásobek oproti roku 2013. Letos celkové statistiky ještě nejsou k dispozici, podle organizací zabývajících se migrací mohou být nezletilci v celkovém počtu uprchlíků zastoupeni čtyřmi až sedmi procenty. Pokud by tedy uprchlíků letos přišlo půldruhého milionu, znamená to rekordních 60 až 100 tisíc dětí a mladistvých, kteří žádají o útočiště samostatně.
Jaké jsou motivy útěků? Někdy jde o děti, které přišly o blízké ve válce nebo při přírodních pohromách. Jindy posílají na cestu do neznáma své potomky sami rodiče. "Zpravidla chtějí své děti dostat do bezpečí," říká Nikolas, který na Balkáně pracuje pro jednu z agentur OSN. Další kategorií jsou děti ztracené během cesty.
Bezmocní proti pašerákům
V Šentijli na hranici Slovinska a Rakouska se o ztracence stará tým místního Červeného kříže. Šéf týmu Alois Kovačič má přímé kontakty na kolegy v Rakousku a Německu a případy se prý daří řešit poměrně rychle: "Zpravidla to znamená jen pár dní čekání v táboře navíc," říká. "Největším rizikem jsou pro samostatně cestující děti pašeráci. Nutí je k otrocké manuální práci, pašování drog neb prostituci," zní prohlášení renomované mezinárodní organizace Save the Children.
Deník New York Times v reportáži popisuje, jak somálská dívka Fatima musela cestou přes Bulharsko a Srbsko vydržet takové sadistické sexuální praktiky, že jí sociální pracovníci doporučili je v žádném z oficiálních dokumentů raději nepopisovat. BBC zase odhalila počínání pašeráckého gangu, který nejdřív znásilňoval a pak nutil k prostituci dívky cestující ze severu Afriky do Itálie.
Velká část dětských běženců si jako zkušenost naštěstí odnese jen běžné ústrky. Například v Íránu si policisté zvykli odchytávat mladé Afghánce, aby jim uklidili na služebně. Na řeckých ostrovech zase nezletilci museli nějakou dobu přebývat ve vězení spolu s dospělými zločinci, protože je nebylo kde jinde ubytovat.
* Do kterých zemí míří dětští běženci nejčastěji a co je tam čeká?
* Kolik stojí péče o ně?
* Bude Evropa přijímat nezletilé uprchlíky i nadále?
* Jaké jsou jejich šance získat v Evropě azyl?
* Jak se jim daří integrovat v porovnání s dospělými?
* Proč se dětští migranti vyhýbají Česku?
* Jaká je situace v Německu a Rakousku?
Odpovědi na tyto otázky a ještě mnoho dalšího se dočtete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. prosince 2014.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.