Možná až několik milionů eur získali podvodem od úřadů na severu Německa žadatelé o azyl převážně ze Súdánu. Zvláštní vyšetřovací komise v Braunschweigu na severu země prověřuje více než tři sta případů zneužití sociálních dávek. Uprchlíci se registrovali v různých obcích a v nich následně pobírali finanční pomoc státu.
Často měl jeden žadatel o azyl i tři až čtyři totožnosti, a pobíral tak sociální dávky i na čtyřech různých místech. "Někdy si nechali narůst vousy, někdy si nasadili brýle, někdy se nechali ostříhat nakrátko, vždy si dali jiné příjmení," vysvětlil vedoucí vyšetřovacího týmu Jörn Memenga, jak se podařilo migrantům úřady oklamat a registrovat se vícekrát.
Uprchlíci převážně ze Súdánu, kteří jsou z podvodu podezřelí, přišli do Německa v roce 2015. Kvůli vysokému počtu migrantů, kteří ten rok do země přišli, neměly podle Memengy úřady šanci nesrovnalosti včas odhalit.
V průměru si jedna osoba podle policie přišla tímto způsobem na několik tisíc eur. Podle azylového zákona má každý žadatel o ochranu v Německu právo pobírat měsíčně 135 eur (asi 3650 Kč). Ti, kteří žijí mimo ubytovny pro žadatele o azyl, mohou dostávat další příspěvek ve výši 216 eur (asi 5840 Kč).
V jednom případě narazili vyšetřovatelé na migranta, který používal dokonce dvanáct totožností. "Neprávem získal kolem 45 tisíc eur," uvedl Memenga. V přepočtu si tak podvodně přišel na 1,2 milionu korun.
Také podle Matthiase Eichlera, mluvčího ministerstva vnitra spolkové země Dolní Sasko, v níž Braunschweig leží, trvalo odhalení podvodů dlouho kvůli přetížení imigračního úřadu v důsledku velkého náporu počtu žádostí v předminulém roce. Běžně totiž úřad sejme hned při první registraci uprchlíkům otisky prstů, a vícenásobná registrace tak není možná.
Na vrcholku migrační vlny v roce 2015 se denně přicházelo registrovat až 2000 lidí, a nebylo tak možné jim otisky okamžitě snímat, vysvětlil Eichler. K praxi okamžitého snímání otisků se podle něj úřady v Dolním Sasku vrátily nejpozději v létě loňského roku.
Podle Julie Meyerové ze státního zastupitelství bude těžké podezřelé žadatele o azyl postavit před soud. "Když se na to přijde, jsou pachatelé již většinou dávno pryč," uvedla. Úřadům pak podle ní zbývá jen vyhlásit po nich pátrání.
