Většina německých Turků opouští školy, aniž by získali alespoň výuční list. V posledních deseti letech navíc v této oblasti není vidět téměř žádný pokrok, uvádí studie o vzdělanosti národnostních menšin zpracovaná pro německé ministerstvo školství. Autoři studie se obávají, že pokud se situace nezmění, bude se zvětšovat sociální vyloučení německých Turků.
Podle studie nemá výuční list ani maturitu 60 procent dospělých žen tureckého původu mladších 35 let. Mezi muži na tento stupeň vzdělání nedosáhlo mírně nad 50 procent německých Turků. V posledních deseti letech se sice rozdíl mezi pohlavími nepatrně zmenšil, ale je to dáno především tím, že mužů bez střední školy a bez vyučení mírně přibylo.
Za zvlášť alarmující považují autoři studie skutečnost, že pětina Němců tureckého původu nedokončí ani základní školu. Turci v této statistice vyčnívají mezi ostatními národnostními menšinami v Německu, u nichž je podíl lidí bez základního vzdělání výrazně nižší.
Studie upozorňuje, že nedostatečné vzdělání vede k tomu, že němečtí Turci nedosáhnou na dobře placená pracovní místa, což zhoršuje jejich sociální situaci. Vede to i k většímu uzavírání této komunity.
Děti z rodin, kde žádný z rodičů nedosáhl na výuční list, jen zřídka mají studijní ambice, a proto častěji skončí na nižším stupni vzdělání a neopustí společenský okruh, v němž vyrostli.
Německé ministerstvo školství kvůli výsledkům studie uvažuje o kampani zaměřené především na tureckou menšinu, která by měla zatraktivnit řemeslné obory a podnítit děti, aby se jim věnovaly.
Úřad také zvažuje zavedení speciálního programu, který by umožnil dospělým německým Turkům získat výuční list při zaměstnání.
Špatnou integraci Turků nedávno poměrně zevrubně popsal (mimo jiné) ve své provokatiní knize Deutschland schafft sich ab (Německo se samo likviduje) německý politik, bankéř a publicista Thillo Sarrazin. Rekcí na knihu byla smršť kritiky ze strany většiny médií a politiků. I tak se ale dílo vydané roku 2010 stalo nejprodávaněší německou knihou o politice desetiletí.
