Jednatřicetiletý Jimmie Åkesson vypadá spíš jako slibný reklamní agent než ostřílený politik. Na nevtíravou reklamu ale tento šéf Švédských demokratů nevěří: chce snížit přistěhovalectví do Švédska o 90 procent a považuje nárůst švédské muslimské populace za největší hrozbu pro zemi od druhé světové války, píše list International Herald Tribune.
Švédsko, které je mnohými lidmi považováno za strážce liberalismu a tolerance, nikdy nemělo v parlamentu poslance, který by otevřeně brojil proti imigraci. To by se ale mohlo změnit již nadcházejícími nedělními volbami.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Švédským demokratům se podaří překročit práh čtyř procent hlasů, jejichž zisk je ke vstupu do zákonodárného sboru nutný. Analytikové upozorňují, že Švédsko nyní bojuje se stejnými politickými proudy, které jsou důvěrně známé i z dalších evropských zemí.
Pozornost veřejnosti se Švédským demokratům podařilo přitáhnout mimo jiné půlminutovým předvolebním spotem, v němž švédskou penzistku bílé pleti předbíhá ve frontě na sociální dávky skupina muslimských žen v burkách tlačících kočárky.
Některá švédská média rovnou odmítla spot odvysílat, posléze ke zveřejnění dala souhlas, ale jen pod podmínkou, že některé jeho části nebudou zřetelně vidět. Spot si nicméně získal obrovskou publicitu a Švédští demokraté byli řadou lidí najednou vnímáni jako oběť cenzury.
Premiér Fredrik Reinfeldt, který stojí v čele vládnoucí středopravé aliance a jehož vítězství ve volbách průzkumy předpovídají, i šéfka opozičních sociálních demokratů Mona Sahlinová v nedělní televizní debatě shodně odmítli spolupráci se Švédskými demokraty, i kdyby jejich blok nezískal parlamentní většinu.
Koalici beze mě nesestaví
Åkesson je ale přesvědčen, že umírnění budou jeho stranu k sestavení většinové vlády potřebovat. "Podle průzkumů veřejného mínění pravicová aliance patrně získá většinu. Ale jestli se tak nestane, budou nás potřebovat, aby se udrželi u vlády," řekl Åkesson, jehož strana má podle nejnovějších průzkumů šanci dostat kolem osmi procent hlasů.
"Docela si věříme. Ostatní nás podceňují. Od posledního hlasování jsme velmi zesílili," konstatoval vůdce strany, která byla založena v roce 1988 a má bašty v jihošvédských městech jako Malmö či Landskrona.
Pravicovým populistům podle politologů pomohly změny na švédské politické scéně z posledních let. "Kdysi se mohly největší strany, především pak sociální demokraté, spoléhat na silné voličské jádro, nyní ale věrných voličů ubývá," uvedla politoložka stockholmské univerzity Jenny Madestamová. "Švédská společnost prochází všeobecnou změnou. Sociálnědemokratické, rovnostářské ideje se vytrácejí a lidé jsou stále více individualističtí."
Může za to recese
Podle Ibrahima Baylana, tajemníka sociálních demokratů, který přišel do Švédska z Turecka ve věku deseti let, je za vzestup krajní pravice odpovědná recese a nezaměstnanost. "Hodně mladých lidí nemá práci či vzdělání, a dokonce nemají ani naději, že by si mohli práci najít."
Je prý ale také stále těžší imigranty začlenit do společnosti. Mnozí z přistěhovalců přijíždějí z chudých zemí, někteří ani neumějí číst a psát ve svém mateřském jazyce, a tak mají mimořádné potíže naučit se švédsky, upozorňuje Baylan.
"Švédsko pořád ještě nabízí velké příležitosti, ale situace se zásadně změnila. Lidé, kteří sem přicházejí, jsou mnohem méně kvalifikovaní, než tomu bylo v 70. a 80. letech."
Beyzat Becirov, který do Švédska emigroval před více než čtyřiceti lety z bývalé Jugoslávie, považuje většinu Švédů za vstřícné, dvě až čtyři procenta populace ale přičítají muslimům vinu za ekonomické problémy.
Becirov při rozhovoru v hlavní mešitě a islámském centru v Malmö připomněl, že tato mešita již byla terčem desítek útoků, včetně rozsáhlého požáru v roce 2003. V okně jedné z kanceláří zeje díra po kulce.
Åkessonovi Švédští demokraté nemají podle Becirova valnou podporu. "Tu ale neměl zpočátku ani Hitler," dodává varovně.