Spořitelna smí i nadále používat v klientských formulářích výhradně mužské oslovení klient nebo majitel účtu, rozhodl německý Spolkový soud. Stěžovatelka, která s odvoláním na rovnoprávnost požadovala oslovení klientka a majitelka účtu, u nejvyššího civilního soudu v Německu neuspěla.
Podle zdůvodnění soudu tato oslovení nepředstavují zásah do osobnostních práv ani porušení zásad rovnosti, jak argumentovala Marlies Krämerová, osmdesátiletá žalobkyně a angažovaná bojovnice za práva žen ze spolkové země Sársko. Její stížnost narazila již u nižších soudů, které se mimo jiné domnívaly, že uvádění dvojího oslovení by již tak obtížné texty dále komplikovalo. Užití mužské formy se navíc již "2000 let" vztahuje na obě pohlaví, jak své rozhodnutí zdůvodnil sárský zemský soud.
Pokud by soud stěžovatelce dal za pravdu, musela by spořitelna přetisknout zhruba 800 formulářů a problémy by mohlo mít i 1600 dalších finančních institucí. Podle profesorky práva z Dortmundu Marie Wersigové by se rozhodnutí soudu zřejmě muselo odrazit i v jazyce užívaném ve všech dalších právních úmluvách, citoval ji týdeník Der Spiegel.
Seniorka již vyhrála jiné soudní bitvy. Například odmítala v 90. letech cestovní pas tak dlouho, než se směla podepsat jako majitelka, nikoli majitel pasu. Podařilo se jí také shromáždit dostatek podpisů pro změnu zažité praxe, kdy se v Německu ženská pojmenování požívala pouze pro tlakové níže, nikoli pro tlakové výše.
Žena se nevzdává ani teď: "Dotáhnu to každopádně až k ústavnímu soudu," avizovala předem. Spor, který se někomu může zdát směšný, pro ni není žádnou maličkostí, ale zcela zásadní věcí: "Jazyk je klíč k rovnoprávnosti," říká.
