Za jasného dne a přímo na ulici byl Vitalij Ustymenko bodnut nožem a zmlácen. Napadení se přidává k desítkám dalších útoků, občas i smrtelných, proti ukrajinským aktivistům bojujícím s korupcí. Ti násilí vidí jako důsledek beztrestnosti za tyto činy, uvedla agentura AFP. Lidový hněv proti korupci patřil k hlavním starostem prozápadního hnutí na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan. O pět let později se pokrok zdá být pomalý a počet útoků tohoto typu prudce stoupá.
Pětadvacetiletý Ustymenko kritizoval vysoce postavené činitele i podnikatele, kteří stavějí obrovská nákupní centra a luxusní bydlení na chráněných územích v přístavním městě Oděsa u Černého moře. Začarovaný kruh korupce podle něj zahrnuje vlivné podnikatele, místní úřady, prokurátory a policisty, což umožňuje pokračovat v nezákonné činnosti. V červnu mladého muže bodli neznámí pachatelé, kteří ho i zmlátili. Nepochybuje o tom, že jej přepadli právě kvůli jeho aktivitě.
Útočníci, kteří jsou nyní ve vyšetřovací vazbě, byli dopadeni až po vlně protestů proti policejní nečinnosti. Jejich zákazníci ale nejspíš nikdy vypátráni nebudou.
Starosta Oděsy Gennadij Truchanov je již dlouho svými kritiky obviňován z korupce a vazeb na organizovaný zločin. Jeho kanceláře policisté v roce 2017 prohledávali při vyšetřování zpronevěry.
Jeden z mála
Stejně znepokojivá je situace v celé zemi. Informační centrum o lidských právech sídlící v Kyjevě ohlásilo stovku útoků během čtyř let, z nichž polovina se odehrála loni. Z desítky vražd bojovníků proti korupci, ekologů či ochránců lidských práv, které mohly souviset s jejich činností, připadla polovina na rok 2018.
"Je jen málo případů, kdy byli objednavatelé vypátráni a postaveni před soud," říká ředitelka centra Tetjana Pečončyková. "Taková beztrestnost znamená, že (zkorumpovaní úředníci) mají volné ruce (...). Chápou, že snadno zorganizují útoky, dokonce i vraždy, a že nebudou pykat."
Revoluce na Majdanu v roce 2014 vedla k úprku proruského prezidenta Viktora Janukovyče. K moci se dostali prozápadní politici, kteří slibovali omezit korupci. Pod tlakem Západu i domácích aktivistů vytvořil nový režim nové protikorupční struktury, vznik specializovaného soudu se však vleče a žádný vysoce postavený činitel nebyl v posledních letech odsouzen za korupci.
Ukrajina se naposledy umístila na 120. příčce ze 180 zemí hodnocených na žebříčku vnímání korupce nevládní organizace Transparency International. V roce 2014 byla na 142. místě. Zaostává ale daleko za sousedy z Evropské unie. To, že v této oblasti chybějí výsledky, je jedním z minusů bilance prezidenta Petra Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v prezidentských volbách 31. března.
Oblasti pro mafii za loajalitu
Odborníci si nárůst počtu útoků vysvětlují kromě převládající beztrestnosti i decentralizací, kterou Kyjev zahájil v roce 2015, čímž přiměl aktivisty, aby podrobněji sledovali činnost místních komunit. Někteří z nich se domnívají, že centrální moc toleruje tyto útoky, protože přenechala některé oblasti místním mafiím výměnou za jejich loajalitu.
"Politický establishment na tyto úroky nereagoval, ale nepřímo tyto akce podporoval, protože cítí, že aktivisté ohrožují jeho moc a příjmy," vznáší obvinění Dmytro Boulach z protikorupčního centra v Charkově na východě země. Sám se stal obětí napadení v roce 2017.
Loni v červenci útočník vylil litr kyseliny sírové na Katerynu Handzjukovou, poradkyni starosty Chersonu, kritizující korupci v místní policii. Třiatřicetiletá žena v listopadu podlehla zraněním. Policie zatkla šest podezřelých, ale nezadržela objednavatele.
Pobouřený Západ vyzval Kyjev, aby zesílil pátrání po pachatelích takových útoků. Aktivisté a experti se ale domnívají, že pro vymýcení těchto zločinů je nezbytná rozsáhlá reforma, zahrnující i policii a soudy.
"Řešením je silný stát, který respektuje vládu práva," upozornil Adrian Karatnycky z analytického střediska Atlantic Council ve Washingtonu.
