Bosňáci (dříve Muslimové) chtějí se svojí evropskou kulturou a islámskou vírou zaujmout roli mostu mezi Východem a Západem. Místo toho se ale cítí odmítáni, napsal zpravodajský server BalkanInsight.com.
Když Aida Begičová nastupuje do letadla, tak jí pohledy ostatních cestujících připomínají strach lidí z islámu a jeho nepochopení. Jako známá bosenská režisérka létá na filmové festivaly po celém světě oděna do již módního a výrazně islámského oblečení - šátku a šatů, které sahají ke kotníkům a k zápěstím.
"Když nosíte šátek, lidé okamžitě předpokládají, že musíte být nevzdělaná a prostá," řekla 33letá žena, jejíž první film s názvem Snijeg (Sníh) měl premiéru v Cannes v roce 2008.
ČTĚTE TAKÉ: Bosenský guláš je blíž rozkladu než vstupu do unie
EU pod tlakem. Strach z islamistů vede k autocenzuře
V Německu je skoro tolik muslimů jako v celé Americe
Celosvětový strach ze společného létání s muslimy se stal součástí všedního života Begičové. Jinak ale popírá, že by mezi její vírou a jejím chápáním západní kultury byly nějaké rozpory. "Formovala mě evropská literatura, umění a hudba. Bach je stejně tak součástí mé identity jako (muslimský mystik a básník Džaláleddín) Rúmí," prohlásila.
Oddanost bosenských Muslimů oběma světům je ale v poslední době hořce zkoušena. Cítí, že je Evropa v letech 1992 až 1995 během války v Bosně a Hercegovině zradila a že se jich od té doby straní. Na druhé straně nabyly v časech války na ceně nabídky k pomoci od jiných muslimských souvěrců.
Islám se dostal do Bosny v roce 1463, kdy zemi dobyli Osmané. Dále se pak šířil konverzí místních Slovanů. Navzdory 400 letům osmanské nadvlády islám nikdy zcela nepřevážil v bosenském náboženském životě. Zemi sdílí spolu s pravoslavnými křesťany, s katolíky a malou židovskou komunitou.
"V Bosně se po staletí praktikují nejméně čtyři rozdílná náboženství," vysvětlil Jusuf Žiga, profesor fakulty politických věd sarajevské univerzity. "Armády se měnily, režimy se měnily, ale tohle zůstává."
Když Rakousko-Uhersko vyhnalo v 19. století Osmany z Bosny a Hercegoviny, dostala se země do područí dunajské monarchie.
Odříznuti od islámského světa začali bosenští muslimové hledat vlastní identitu v převážně křesťanském a evropském kontextu. Toto hledání dosáhlo nové síly na konci dvacátého století, následovaly ho dramatické změny na politickém a ideologickém poli. V časech komunismu přestalo mnoho Muslimů víru vyznávat a začalo považovat muslimství za spíše etnickou než náboženskou identitu.
ČTĚTE TAKÉ: Britští muslimové přibývají desetkrát rychleji než ostatní
Evropa plná Mohamedů: prorok vytlačuje tradiční jména
Víra se triumfálně vrátila na veřejnou scénu v devadesátých letech minulého století. Nacionalističtí vůdci zaťukali na potlačená vyznání lidí a na jejich národní pocity. Naplnili tak obavy, že se jiné etnické skupiny snaží uzurpovat moc. Být najednou viděn v kostelech či mešitách se stalo činem politického oportunismu, stejně jako důkazem náboženské síly.
Probouzející se etnický nacionalismus vydláždil cestu válkám, které v devadesátých letech zničily Jugoslávii. Konflikt se rozšířil v roce 1992 z Chorvatska do Bosny poté, co země navzdory nesouhlasu etnických Srbů, kteří v bosenské republice tvoří třetinu obyvatel, vyhlásila nezávislost.
Přibývající důkazy, že Srbsko a Chorvatsko plánují rozdělení Bosny, přiměla muslimy k uplatnění nároku na svůj vlastní národní stát.
V roce 1993 muslimští političtí vůdci zvolili nové etnické označení pro svou společnost - Bosňáci - a začali spojovat identitu této národní skupiny s islámem. To spustilo stále ještě pokračující rozmíšku v komunitě Bosňáků o spirituálním a politickém islámu. Uprostřed je lapena řada Bosňáků, kteří si váží muslimského kulturního dědictví, ale odmítají náboženskou a nacionalistickou politiku.
Podle expertů přicestovalo na Balkán v letech 1992 až 1995 na tři až pět tisíc zahraničních dobrovolníků, většinou Arabů, aby bojovali po boku Bosňáků. S sebou přinesli wahhábismus, radikální interpretaci islámu ze Saúdské Arábie. Tato přísná islámská větev nejenže zakazuje ženám bez doprovodu opustit domov, řízení aut či pobývat ve společnosti s cizími muži, ale také vyzývá muslimy, aby odmítli společnosti bezvěrců, které si dříve Bosňáci oblíbili.
Španělský vojenský specialista na náboženský extremismus Juan Carlos Antunez tvrdí, že radikální islám v Bosně nepředstavuje velké riziko. Odhaduje, že v asi dvoumilionové populaci Bosňáků nejsou více než tři tisíce následovníků Saúdy sponzorované verze islámu. A jen 200 z nich by "mohlo začít myslet nebezpečným způsobem".
Antunez varoval, že umístění Bosňáků pod drobnohled vysílá špatnou zprávu o tom, že všichni muslimové jsou nedůvěryhodní. "Bosňáci nejsou hrozbou pro Evropu, jsou její příležitostí."
Bosňáci, kteří nyní žijí v Rakousku tvrdí, že islámská víra a evropské hodnoty nejsou v rozporu. "Dokázali jsme, že je možné být obojí, muslim i Evropan," prohlásila 45letá Belkisa Bulutová. "Chodíme na rockové koncerty a na divadelní představení, ale také do mešit," dodala. "Náš islám je nejlepším příkladem islámu v Evropě."
Foto: Profimedia
