Bosna riskuje pád do ústavní krize, jestliže znesvářené etnické skupiny v zemi ještě před podzimními volbami nevyřeší spor ohledně pravidel pro hlasování. Uvedli to šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn.
Podle agentury Reuters se očekává, že volební komise ohlásí příští týden prezidentské a parlamentní volby, které se mají konat v říjnu. Mezi Chorvaty a Bosňáky, kteří žijí ve společné bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) panují ale obrovské rozpory ohledně pravidel pro hlasování, které mohou narušit celé volby.
Podle Mogheriniové a Hahna není možné, aby se výsledky voleb staly "rukojmím zájmů různých stran". "Očekáváme, že vůdci Bosny a Hercegoviny dosáhnou kompromisu... Jestliže výsledek parlamentních voleb nebude moci být realizován, bude ohroženo i vytvoření nové vlády," dodali zástupci EU v prohlášení. Další jednání mezi znesvářenými stranami se má uskutečnit ve čtvrtek.
Občanská válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 tisíc mrtvých a statisíce lidí musely opustit domovy. Od konce války v roce 1995 zemi tvoří dvě entity s rozsáhlou autonomií: FBaH a Republika srbská (RS). Kromě toho má zvláštní status okres kolem města Brčko na severu země, protože se entity nedokázaly dohodnout, které připadne. Kolektivní hlavou státu je tříčlenné předsednictvo, které tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů.
