Bosenskosrbské úřady v úterý odložily plánované zbourání domu ve městě Višegrad, kde na začátku války v roce 1992 srbští vojáci zaživa upálili 53 bosenských Muslimů. Místní obyvatelé i ti, kdo přežili válečná zvěrstva, se proti zničení budovy vzbouřili. Podle nich se tak Srbové jen snaží vymazat vzpomínky na tento zločin, i když to zakrývají tím, že vše je potřeba kvůli výstavbě silnice.
Když dělníci najatí místním zastupitelstvem viděli, že se před domem ve východobosenském městě shromažďují příbuzní tehdejších obětí, raději z místa odešli. "Tento dům je pro nás svatý," uvedla Bakira Hašečićová, která řádění srbských vojáků přežila a nyní vede organizace sdružující ženy znásilněné za bosenské války. "Nedovolíme, aby ho strhli," dodala. Rodiny obětí dům v minulosti zrekonstruovaly a často se u něj scházely, modlily a pokládaly tam květiny.
Zločin, ke kterému došlo ve Višegradu, byl jedním z prvních, které spáchali srbští vojáci během bosenské války. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii za něj odsoudil několik bosenských Srbů. Nešlo však jen o tento čin, ale i o několik dalších. Na vyhlazování bosenských Muslimů se podílela polovojenská skupina známá jako Bílí orli nebo Mstitelé. Její vůdce Milan Lukić, který má na svědomí vraždu více než 130 lidí, byl odsouzen na doživotí.
Lukičova skupina tehdy zabarikádovala oběti, včetně dvoudenního dítěte, v jedné místnosti v domě a zapálila ho. Když se někdo pokusil oknem dostat ven, zastřelili ho. O pár dní později při podobném trestném činu zabili dalších téměř 70 lidí.
Zatímco před válkou žilo ve Višegradu a jeho okolí více než 16 tisíc bosenských Muslimů, po válce zde nezbyl žádný. Okolo tří tisíc z nich přišlo o život, další utekli. Před několika lety se pár rodin bosenských Muslimů do oblasti spravované bosenskosrbskými úřady vrátilo.
Proti zbourání domu se vyslovili i zástupci mezinárodního společenství v Bosně. "Jestliže 24. prosince dojde k demolici, půjde o velmi negativní krok, který vyvolá vzpomínky na to nejtěžší období v historii této země," uvedli ve společném prohlášení vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu Valentin Inzko a hlava mise OBSE v Bosně Nina Suomalainenová.
