Země Evropské unie mají velmi rozdílné pohledy na nedávný návrh Evropské komise (EK) začít v EU postupně o daňových otázkách rozhodovat ve většinovém hlasování místo nyní používaného principu jednomyslné shody. Řada z nich, včetně České republiky, představu jednoznačně odmítá. Po schůzce s kolegy z dalších zemí bloku, kde poprvé o nápadu diskutovali, na to upozornila česká ministryně financí Alena Schillerová.
"Je důležité připomenout, že to je jen tedy Evropská rada, tedy summit EU, kdo se může chopit iniciativy a změnit pravidla hlasování stanovená smlouvami," upozornil po schůzce ministr financí předsednického Rumunska Eugen Teodorovici. Mnoho zemí podle něj dalo najevo, že suverenita v daňové oblasti je pro ně velmi významná.
"Doufám, že se ten návrh nedostane na pořad dne. Dnes jsem aktivně vystoupila - a se mnou celá řada dalších států - s odmítavým stanoviskem," potvrdila českým novinářům také Schillerová. Daňové otázky jsou podle ní vysoce politické, souvisejí s výběrem daní i se státním rozpočtem. "Prostě musí být o nich rozhodováno jednomyslně. Věnujme raději energii debatám nad daňovými otázkami než debatám nad změnou systému," prohlásila.
Evropská komise přišla s plánem v polovině ledna. Od několikafázového přechodu k rozhodování kvalifikovanou většinou si slibuje větší akceschopnost Unie například v boji s daňovými úniky či podvody na daních. Podle Teodoroviciho však země namítaly, že v určitých konkrétních případech potřeba jednomyslnosti rozhodování nijak nezpomalovala.
Zatímco nyní je potřeba souhlas všech států, kvalifikovaná většina znamená v současnosti potřebu souhlasu 16 zemí bloku, které dohromady reprezentují 65 procent obyvatel EU. Je to nejčastěji používaný způsob rozhodování v Radě EU, kde spolu o návrzích nových unijních pravidel rozhodují členské státy bloku.
Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira je možnost většinového hlasování u daní "zajímavá, pokud chceme být efektivní". Jeho německý kolega Olaf Scholz novinářům řekl, že Německo dlouhodobě prosazuje většinové hlasování v EU u otázek souvisejících se zahraniční politikou a pro daně to podle něj platí také. "Mělo by to smysl u věcí, které je potřeba dělat na společné evropské úrovni - a ty ještě musíme definovat," poznamenal. Podle německého ministra je jasné, že shoda nebude okamžitě.
Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis připomněl, že komise nabízí čtyři etapy postupného přechodu k většinovému hlasování. "Mnoho zemí uvítalo, že jsme tuhle debatu otevřeli, ale ano. Ty pohledy se však liší, a tak bude třeba dalších diskusí," dodal.
Komise navrhla, aby o přechodu k většinovému hlasování rozhodl summit EU. Premiéři a prezidenti by k tomu mohli využít zatím nikdy nepoužitou možnost plynoucí z unijní smlouvy, takzvaných překlenovacích ustanovení. Na jejich základě může vrcholná unijní schůzka rozhodnout za určitých podmínek o přechodu nějaké oblasti z jednomyslného právě na většinové hlasování - není to možné jen u otázek souvisejících s obranou či vojenstvím.
