Nová vládní koalice východoněmecké spolkové země Braniborsko se potýká s velkým množstvím nově odhalených spolupracovníků někdejšího východoněmeckého ministerstva státní bezpečnosti (Stasi).
V zemském sněmu jich sedí nejméně šest za postkomunistickou stranu Levice, která v Braniborsku utvořila vládní koalici se sociálnědemokratickou stranou (SPD) ministerského předsedy Matthiase Platzecka.
Po zemských volbách, které se konaly 27. září souběžně s volbami spolkovými, vznikla v Braniborsku teprve druhá červeno-rudá koalice v Německu. Předtím existovala pouze v Berlíně, který je samostatnou spolkovou zemí.
Dosud vyšlo najevo, že mezi zemskými poslanci Levice je nejméně šest někdejších "neoficiálních spolupracovníků" (IM) tajné východoněmecké policie, což vytváří tlak i na premiéra Platzecka. Ten se tentokrát rozhodl pro vládní spolupráci s Levicí, i když mohl pokračovat ve velké koalici s Křesťanskodemokratickou unií (CDU).
Zpečetění nové koalice přitom premiér zdůvodnil "několika zcela životně praktickými důvody". Braniborská CDU je podle něj příliš rozhádaná a spolehlivé vládnutí po celé volební období s ní není možné.
Vládní strany v Postupimi místo praktických problémů nyní po čtyřech týdnech řeší, jak naložit s politiky, kteří před volbami svou minulost tajili. Někdejší spolupracovníci Stasi už tvoří bezprecedentních 23 procent levicové frakce, která má v zemském sněmu 26 poslanců.
Držme se zuby nehty - zvolili si nás!
Dotčení zákonodárci reagují na čerstvá odhalení různě. Mandát už složila Renate Adolphová, která se jako východoněmecká novinářka zapojila do špionáže v zahraničí. Jejího příkladu však nehodlají následovat poslanec Gerd-Rüdiger Hoffmann, u Stasi vedený pod krycím jménem Vlaštovka, ani dosavadní místopředsedkyně zemského sněmu Gerlinde Stobrawová, která byla vedena jako Marisa. Oba se hájí tím, že byli demokraticky zvoleni.
Bývalá členka východoněmecké komunistické strany (SED) Stobrawová však v pondělí rezignovala na funkci ve vedení regionálního parlamentu.
Hoffmannovi, který v 70. letech donášel na své spolužáky, učitele a na kamarády ve východoněmecké armádě, hrozí nedobrovolné vyloučení z frakce, což se pravděpodobně stane předmětem právního sporu.
Další braniborští politici, o jejichž někdejší spolupráci se Stasi se ví delší dobu, jsou trpěni. Patří mezi ně i šéfka frakce Levice v zemském parlamentu Kerstin Kaiserová a předseda zemské organizace strany a poslanec Spolkového sněmu Thomas Nord.
Platzeck přiznal, že neustále nová odhalení o spolupráci se Stasi u koaličního partnera je "vysloveně bolestivé". Řekl, že se cítí být oklamán těmi poslanci, kteří svou minulost zamlčovali a tím uškodili pověsti Braniborska.
Místní SPD si za to však může do značné míry sama. Už za Platzeckova předchůdce z let 1990-2002 Manfreda Stolpeho (SPD), jenž měl také podezřelé kontakty se Stasi, se v zemi neprováděly pravidelné prověrky zemských poslanců, jak bylo obvyklé ve všech ostatních východoněmeckých spolkových zemích.
Strana Levice vznikla v roce 2007 sloučením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti (WASG) někdejšího západoněmeckého sociálního demokrata Oskara Lafontaina.
Levice, která je v některých východoněmeckých regionech druhou nejsilnější politickou silou, se postupně etabluje i v západoněmeckých spolkových zemích. V sedmi z nich už má své zástupce v regionálních parlamentech, ale zatím v nich působí jen v opozici.
Z oslabené SPD, která letos utrpěla debakl ve volbách do Spolkového sněmu, stále častěji zaznívají hlasy, že strana se bude příště muset otevřít spolupráci s Levicí nejen na zemské, ale i na spolkové úrovni.
Foto: spd.de, wahlbotschafter.de
