Summit
Bratislavský proces. Juncker i Tusk řekli, co dál v EU

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker předložil na schůzce 27 šéfů států a vlád zemí EU v Bratislavě shrnující plán legislativní práce jeho týmu v příštím roce. Dokument, který zveřejnil server Politico, obsahuje hlavně body, o nichž šéf komise mluvil tuto středu před Evropským parlamentem.

Svou představu další práce EU už podle diplomatů nabídl v Bratislavě premiérům a prezidentům také šéf Evropské rady Donald Tusk, který jednání řídí. Po pracovním obědě na palubě lodi plující po Dunaji se účastníci neformálního summitu vrátili na bratislavském hradě k odpolednímu jednání.

Junckerův dokument je v zásadě tabulkou s naznačenými termíny, v nichž hodlá komise předložit členským zemím a europarlamentu legislativní návrhy, které pokládá z hlediska budoucnosti EU za zásadní. Například na prosinec je naplánován návrh na zřízení nového společného velitelství pro unijní operace či na vznik Evropských sborů solidarity, v jejichž rámci by mladí dobrovolníci ze zemí EU jezdili pomáhat do krizových oblastí.

Už ve čtvrtek večer Tusk na Slovensku mluvil o tom, že Evropa pro budoucnost potřebuje optimistický scénář. Zároveň ale politici ráno při příchodu dávali najevo, že tento den je také dnem pro upřímnou a otevřenou debatu o stávající krizové situaci, v níž se evropský projekt nachází.

Na schůzce není britská premiérka Theresa Mayová, summit je tak neformální a jeho výsledek může být jen politický. I tak by ale setkání mohlo určit podobu základní práce unie v příštích měsících, domluveno bylo právě poté, co Britové dali v referendu najevo, že chtějí z unie vystoupit.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica je začátkem "bratislavského procesu", který by měl vrátit důvěru občanů v EU. Vyvrcholit by unijní obroda mohla na jaře v Římě při příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace.

Tuskův plán

Tuskův nový materiál se podle dostupných informací příliš neliší od stručných "poznámek pro tisk", o kterých jednali zástupci členských zemí v pondělí na přípravné schůzce k bratislavskému jednání. Tehdy v nich zmiňoval migrační problematiku, kdy podle něj nelze dopustit návrat k chaosu roku 2015, vnitřní a vnější bezpečnost, včetně zlepšení ochrany vnějších hranic EU či návrhy mířící k podpoře a posílení evropského hospodářského růstu.

Tusk ovšem svůj pohled na setkání nabídl také v daleko širším textu, totiž v otevřeném dopise, kterým unijní lídry na Slovensko pozval. "Lidé v Evropě chtějí vědět, zda události a procesy, kterými jsou zahlceni, v nichž se neorientují a které je někdy děsí, jsou politické elity schopny dostat pod kontrolu. Mnoho lidí, a nikoli pouze ve Spojeném království, si nyní myslí, že účast v Evropské unii jde proti stabilitě a bezpečnosti," napsal v něm.

Z dokumentu je také patrné, že podle názoru někdejšího polského premiéra jsou to hlavní města unijních zemí, kde by měly být určovány politické priority, které pak evropské instituce pomáhají naplňovat.

Podobný pohled je ale v jistém rozporu s přístupem stávající Evropské komise vedené Junckerem, upozorňují pozorovatelé. Například Radko Hodkovský z pražského institutu Evropské hodnoty soudí, že bude nynější bratislavská schůzka úspěchem, pokud se podaří přestat brát EU jako "abstraktní idealistickou vizi sjednocené Evropy, které už jen málo Evropanů skutečně věří", ale naopak začne být vnímána jako pragmatický nástroj, který pomáhá národním státům chránit občany před vnějšími a vnitřními bezpečnostními hrozbami a negativními dopady globalizace.