Soudní proces s Andersem Behringem Breivikem, který se přiznal ke dvěma teroristickým útokům v Oslu a v jeho blízkosti, bude zahájen až příští rok. Uvedl to norský vrchní státní zástupce Tor-Aksel Busch. Podle něj vzhledem ke složitosti případu nebude obžalovací spis vypracován dříve než na přelomu tohoto a příštího roku. Breivik má vysvětlit všech 76 vražd, které jsou mu přičítány. Další jeho výslech se uskuteční v pátek.
Pravicový extremista má podle dosavadních informací na svědomí 76 lidských životů. Nejméně osm mrtvých si vyžádal pumový atentát ve vládní čtvrti v centru Osla a nejméně 68 lidí střelec usmrtil na nedalekém ostrově Utøya, kde se konal tábor mládeže sympatizující se sociální demokracií. Policie ukončila pátrání po případných dalších obětech na ostrově.
"Z úcty k mrtvým a jejich příbuzným musí pachatel skládat účty za každé jednotlivé zabití," řekl Busch televizní stanici NRK. To klade odpovídající nároky na dokazování, zdůraznil. "Doufám, že pro to lidé budou mít pochopení," dodal Busch a vyjádřil naději, že hlavní přelíčení bude zahájeno během příštího roku. Půjde o jeden z nejkomplikovanějších procesů v dějinách Norska.
Právní zástupce obětí Brynjar Meling ale řekl, že jeho mandanti doufají v zahájení procesu už na podzim. Většinou jde o rodiče zavražděných účastníků mládežnického tábora.
Policie oznámila, že se znovu chystá Breivika vyslechnout v pátek, týden po masakrech. Půjde teprve o druhý policejní výslech. První se uskutečnil minulou sobotu. "Policie se v pátek bude chtít především ujistit, že na obzoru nejsou další možná nebezpečí," řekl policejní vyšetřovatel Paal-Fredrick Hjort Kraby.
Breivik tvrdí, že má rozsáhlé kontakty s podobně smýšlejícími jednotlivci a organizacemi v zahraničí. Experti tomu však příliš nevěří, ale stále není zcela jasné, zda existuje nějaká širší extremistická síť, nebo jestli podezřelý pouze přehání.
Norská police zatím nemá žádné poznatky o tom, že by hrozily útoky Breivikových napodobitelů, řekl Kraby, ale obavy, že by někoho mohl inspirovat, tady jsou.
Breivik se ve svém manifestu hlásí k organizaci templářských rytířů bojující proti údajné islamizaci Evropy.
Úřady sice nemají poznatky o její existenci, ale britský extremista Paul Ray řekl, že je jedním ze zakladatelů této organizace bez pevné struktury. Ray se však od Breivikových činů jednoznačně distancoval.
Breivik chtěl podle vlastního doznání způsobit "co největší škody" vládním sociálním demokratům. Obhájce Geir Lippestad se domnívá, že jeho klient je duševně nemocný. Breivik sám sebe považuje za bojovníka proti údajné islamizaci Evropy a proti multikulturalismu.
Busch potvrdil, že dvaatřicetiletý Breivik možná bude obžalován ze zločinů proti lidskosti, což by mu mohlo vynést až třicetiletý trest, zatímco za terorismus by mohl být odsouzen nanejvýš na 21 let vězení.
