Norská policie se domnívá, že údajný terorista z Osla a ostrova Utøya jednal zcela sám, a nevěří jeho poslední výpovědi, že spolupracoval s dalšími teroristickými buňkami. Justice zkoumá, zda by bylo možné extremistu Anderse Behringa Breivika obvinit ze zločinů proti lidskosti, za což by mohl být odsouzen až k 30 letům vězení.
V případě odsouzení kvůli terorismu je maximem jednadvacetiletý trest. Podle norského trestního řádu je od roku 2008 možné stíhat za zločiny proti lidskosti v případech pronásledování lidí kvůli jejich politickému přesvědčení, vysvětluje norský deník Aftenposten.
Anketa:
Je podle vás norský zabiják zodpovědný za své činy?
Breivik, který se přiznal k pátečnímu pumovému atentátu ve vládní čtvrti v centru Osla i ke střelbě do mladých sociálních demokratů na nedalekém ostrově, soudu v pondělí řekl, že v rámci údajné organizace "templářských rytířů" spolupracoval s dalšími dvěma buňkami.
Vyšetřovatelé však zpochybňují pravdivost jeho výpovědi i samotnou existenci organizace, za kterou hovořil už ve svém "manifestu" vyzývajícím k boji proti muslimům a multikulturalismu v Evropě.
Breivik původně tvrdil, že masakry, které si vyžádaly dohromady 76 mrtvých, provedl sám. Později svou výpověď změnil. Navíc i ve svém spisu sám předkládá zřejmě fiktivním spolubojovníkům návod: "Vyvolávejte dojem, že vaše buňka je větší..." V posledním vstupu do svého manifestu Breivik poznamenal: "Pokud chceš něco vykonat, vykonej to sám."
Málo hodnověrný obviněný
Norští vyšetřovatelé přesto požádali o spolupráci při hledání možných vazeb kolegy v zahraničí a zkoumají také záznamy hovorů v Breivikově mobilním telefonu. Na druhou stranu ale v pondělí večer Norsko zrušilo přísnější ostrahu hranic, kterou posílilo hned v pátek.
"Máme dojem, že obviněný je ve svých tvrzeních dost málo hodnověrný. Přesto se nikdo z nás neodváží něco zcela ignorovat," řekl agentuře Reuters nejmenovaný policejní zdroj.
"Když čtete ten dokument, intuitivně cítíte, že je sám. Zdá se, jako by se ztrácel ve smyšleném světě a nedokázal rozlišovat mezi fantazií a realitou," poznamenal k tomu švédský expert na terorismus Magnus Ranstorp. Masoví vrazi podle něj obvykle jednají sami.
Norská policie po kritice, že byla při pátečním zásahu příliš pomalá, odráží i námitky, že měla o extremistovi Breivikovi dávno vědět. Norský ministr spravedlnosti Knut Storberget policii naopak poděkoval za "fantastickou" práci, kterou v souvislosti s atentáty odvedla.
"Nenašla by ho ani Stasi"
"Domnívám se, že ani německá Stasi (nechvalně proslulá východoněmecká tajná policie) by tuto osobu nebyla schopna odhalit," řekl šéf bezpečnostního útvaru policie Janne Kristiansen serveru VG.no.
Breivikovo jméno se údajně objevilo jen jednou v seznamu 50 až 60 podezřelých Norů v hledáčku Interpolu. Tehdy si Breivik za 120 norských korun (necelých 380 korun českých) koupil chemikálie u polské firmy. Norská policie to však nevyhodnotila jako důvod pro reakci.
Podle agentury APA se nyní rovněž ukázalo, že Breivik si opatřil
Norská policie hodlá zveřejnit jména dosud známých 76 obětí pátečních masakrů. Několik lidí, včetně úředníků ministerstva spravedlnosti, se stále pohřešuje.
