Norský atentátník Anders Behring Breivik před soudem v Oslu prohlásil, že v rámci přípravy na útoky z loňského 22. července se prostřednictvím meditace zbavil emocí a v roce 2006 ukončil veškeré společenské vztahy. Návod na výrobu bomby, která před vládními úřady v centru Osla zabila osm lidí, našel prý na internetu. Po explozi se přesunul na ostrov Utøya, kde postřílel 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže. Breivik se prý inspiroval mimo jiné útoky islámské teroristické sítě al-Kajda, kterou označil za "nejúspěšnější revoluční hnutí na světě", i když s jinými cíli.
Pravicový extremista prohlásil, že na internetu přečetl více než 600 návodů na výrobu výbušnin. Z atentátů studoval především pumový útok al-Kajdy na Světové obchodní středisko v New Yorku z roku 1993 a bombový atentát Timothyho McVeigha ve městě Oklahoma z roku 1995, který si vyžádal 168 mrtvých a do 11. září 2001 byl nejkrvavějším teroristickým útokem spáchaným na půdě Spojených států.
"Studoval jsem každou jejich akci, co udělali špatně, a co se jim naopak podařilo," řekl Breivik k útokům al-Kajdy, která by podle Breivika měla pravicovým radikálům sloužit jako inspirace, ačkoli jejich cíle jsou rozdílné. "Chceme vytvořit evropskou verzi al-Kajdy," řekl.
Aby dokázal střílet do bezbranných civilistů, musel si 33letý pravicový extremista podle svých slov vytvořit "obranný mechanismus" a "odlidštit" své oběti. Na to se prý připravoval několik let duševním tréninkem. "Je nutné dehumanizovat nepřítele... Kdybych tak neučinil, nedokázal bych své činy spáchat," konstatoval.
Breivik potvrdil, že hlavním terčem útoků z 22. července byly vládní úřady. Když atentát na ně neměl požadovaný efekt a budova se nezřítila, stal se ústředním bodem ostrova Utøya. Obžalovaný již ve čtvrtek vypověděl, že chtěl postřílet všech téměř 600 členů tamního tábora mládeže. Vycházel prý z toho, že přes polovinu účastníků tvoří vedení Svazu dělnické mládeže (AUF) a že účastníci jsou starší 16 let. "Kdyby můj plán vyšel, AUF už by jako organizace neexistoval," řekl dnes před soudem Breivik.
Rovněž prohlásil, že se rozhodl pro "sebevražednou operaci" (předpokládal, že 22. červenec nepřežije), když vyčerpal "veškeré mírové způsoby" propagace své nacionalistické ideologie. Při snaze o šíření svých myšlenek prý narazil na "cenzuru" evropských médií, která jsou podle něj nakloněna "multikulturalismu".
Marxistické školství?
Breivik tentokrát kritizoval i školství ve své zemi, které se údajně podobá "indoktrinačnímu táboru" a které prosazuje "marxistickou kulturu". Napadl přitom i autory písniček pro děti. Na dotaz, co pro něj představuje norskou kulturu, za jejíž zachování bojuje, odpověděl, že je to všechno od klik u dveří přes značky piva až po disciplínu ve škole a zdvořilé chování.
Klíčovým se pro něj stal rok 2009, kdy se v Norsku konaly volby. Kdyby v nich uspěla ultrapravicová Strana pokroku, své krvavé činy by prý nespáchal.
Breivik již dříve uvedl, že vede válku s elitami, které umožňují "islamizaci" Evropy. K vraždění se přiznal, vinu ale odmítá. U soudu také tvrdil, že "je antirasista" a že "za normálních okolností je velmi sympatický člověk".
Soudní psychiatr Pal Gröndahl deníku Aftenposten řekl, že Breivik v soudní síni působí stejně jako v předchozí dny. Zaměřuje se na technické detaily, hovoří monotónně, odpovídá mechanicky, je zahleděný sám do sebe a postrádá soucit.
