Norský atentátník, který v červenci pozabíjel 77 lidí, bude nadále držen stranou od ostatních vězňů, nebude dostávat poštu, nesmějí za ním návštěvy a nemá přístup k médiím. Bude se však smět stýkat s ostrahou a duchovním věznice.
Vzhledem k tomu, že policie se rozhodla nežádat znovu o prodloužení úplné izolace, je nyní na věznici Ila, aby pro Anderse Behringa Breivika stanovila nový režim. 32letý pravicový extremista tam bude držen v oddělení s nejpřísnější ochranou, jehož vězni mají podle vězeňského řádu zakázáno stýkat se se zadržovanými z jiných oddělení.
"V Norsku je jen jediná osoba, která byla umístěna na oddělení s nejpřísnější ochranou, takže jakýkoli kontakt se spoluvězni je vyloučen," sdělil deníku Verdens Gang ředitel káznice Knut Bjaerkeid.
Breivikův advokát Geir Lippestad prohlásil, že se jeho klientovi ulevilo, že ani dál nebude vídat spoluvězně, protože se obává jejich reakcí. "Cítí, že by se vystavil riziku, kdyby přišel mezi ostatní vězně," řekl Lippestad.
Nový režim bude pravděpodobně také znamenat, že obviněný bude mít širší nabídku pracovních, vzdělávacích a dalších aktivit, uvedla norská televize TV2.
Podle norské televize NRK má již nyní Breivik přístup ke knihám, počítači, filmům a hrám, "aby mohl vyplňovat čas něčím rozumným a izolace pro něj nebyla nesnesitelná".
Lippestad by se měl tento týden sejít s vedením věznice Ila, aby projednali další podmínky vazby. Cílem advokáta je dosáhnout toho, aby měl Breivik stejné podmínky jako ostatní. Breivik v srpnu proti své izolaci ostře protestoval s tím, že ji velmi špatně snáší, a přirovnal ji k "metodě sadistického mučení".
Norská televize NRK uvedla, že v novém režimu, tedy izolován od spoluvězňů, bude Breivik nejméně do 8. února. Pobývat bude jako doposud v nejpřísněji střežené norské káznici Ila u města Sandvika. Soudní proces začne příští rok.
Breivik v červenci odpálil ve vládní čtvrti norské metropole Oslo silnou nálož a poté postřílel desítky účastníků letního tábora mladých sociálních demokratů na ostrově Utøya. Celkem tak zabil 77 lidí. K atentátům se sice přiznal, ale odmítá obvinění z terorismu. Vinu necítí, protože byl ke svým činům údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
V úplné izolaci byl Breivik držen od svého zatčení v den atentátů. Snahou vyšetřovatelů bylo zabránit jeho kontaktu s případnými spolupachateli, což by mu umožnilo zamést stopy. Během doby však vyšetřovatelé dospěli k názoru, že Breivik působil zcela sám a komplice nemá.
