Brity, kteří žijí léta ve Francii, případný odchod jejich země z Evropské unie znepokojuje a podle informačního portálu Bloomberg jich s blížícím se britským referendem 23. června stále více žádá o francouzské občanství.
Francouzi jsou v průzkumech jasně pro setrvání svého tradičního spojence i rivala v unii, ale otázkou brexitu se moc nezaobírají. Strach nevyjadřují ani ti z nich, kteří sídlí v Británii. Dopadům brexitu na Francii, která kdysi bránila Britům ve členství, se veřejně zvlášť nezabývají ani tamní politici.
Obavy skoro 200 tisíců Britů žijících ve Francii vyvolala sama britská vláda. V únorovém prohlášení varovala, že v případě brexitu by se ve dvouleté lhůtě určené pro vyjednávání nemuselo podařit Londýnu dohodnout s EU, aby zde měli dále automaticky právo na pobyt, práci a dávky. Počet žádostí o občanství země jejich nového pobytu se od loňska zvýšil o 15 procent. V zemích EU žije celkem přes milion Britů.
Francouze žijící v Británii naopak mělo uklidnit ujištění několika představitelů kampaně za brexit, podle kterých se lidé z EU v případě odchodu Británie z unie nebudou muset stěhovat ani žádat o britské občanství. Například vlivný zastánce brexitu a bývalý starosta Londýna Boris Johnson těmto imigrantům vzkázal, že by se k nim přistupovalo s ohledem na znalost angličtiny a další kompetence, nikoli na jejich národnost.
Podle CSA a dalších agentur pro výzkum veřejného mínění si 60 až 65 procent Francouzů nepřeje brexit, ale tuto otázku nepokládají za svou současnou prioritu. "Pro nás je nyní důležité klesání hladiny záplavových vod na Seině a dalších řekách, ukončení stávky odborů s velkými potížemi v dopravě a začátek (fotbalového) Eura s ohromnou fanouškovskou zónou u Eiffelovky," řekl bývalý zaměstnanec státní správy z Paříže Alain Hardebolle. "Brexit? Co to je?" shrnul podle něj většinový postoj Francouzů.
Dodal, že navíc ti Francouzi, kteří o tom přemýšlejí více, se domnívají, že sociální, ekonomický, finanční a další dopad v případě brexitu pocítí především Britové, ostatní Evropané mnohem méně. "Myslím, že Angličané v tom mohou o hodně přijít. Jejich problém je, že populistické a demagogické řeči mají velký dopad. Ostatně nejen u nich," dodal Hardebolle v narážce na posilování krajně pravicové a protievropské Národní fronty ve Francii.
Jen asi třetina francouzských firem se podle ankety zabývala možnými dopady brexitu na svou činnost a plánovala, jak se s tím vyrovnat.
Francouzský prezident François Hollande a další představitelé se v posledních měsících při různých příležitost vyjádřili pro setrvání Británie v EU, ale nijak důrazně. Pokud však Britové řeknou "ne" Evropě, EU poprvé ve své historii couvne zpět, zdůrazňují některá média.
"Proč Francie nezvedne hlas vůči tomuto nebezpečí? Je to naléhavé. Avšak jaké ticho! Chtěli bychom, aby zazněl hlas Francie v nějakém velkém projevu ke všem Evropanům. Je třeba zbavit lidi obav, které se jich zmocňují a vedou je všechny k uzavření se do sebe. Přitom zapomínají, že od druhé světové války právě tento projekt umožnil poznat mír, pokrok, aniž by země ztratily svou identitu," uvedla na svém webu rozhlasová stanice Europe 1.
Senátor Albéric de Montgolfier z opoziční pravice, stejně jako mnozí zástupci vládních socialistů, varuje, že "Francie by byla jednou z hlavních obětí brexitu". Zdůraznil, že by Paříž nejspíš musela zvýšit své roční příspěvky do EU o 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy korun).
Komentáře také připomínají, že zatímco nyní Britové o svém členství vážně pochybují a Francouzi si ho přejí, v minulosti tomu bylo naopak.
Londýn kvůli dvěma vetům francouzského prezidenta Charlese de Gaullea musel politicky bojovat 15 let, aby se mohl zapojit do evropské integrace. Ano tehdy v referendu řeklo 64,6 procenta hlasujících. Poté však Londýn požadoval řadu výjimek ohledně především volného pohybu osob či eura.
"A co kdyby odchod Britů nebyl pro EU až tak špatnou věcí?" táže se komentátor týdeníku Le Nouvel Observateur. "Když David Cameron chce hrát ruskou ruletu, je na místě se ujistit, že pistole míří na jeho zemi, nikoli na EU. Konec konců, v některých špatných manželstvích je dohodnutý rozvod nejlepším řešením pro obě strany," uvedl list.
"Ostatní jsou spíše proti, ale já bych byla dost pro (brexit). A to s nadějí, že Německo a Francie znovu vytvoří neexistující Evropu. Dnes se každý (stát) stará jen o sebe, o svůj zájem, kašle na ostatní," řekla obyvatelka 15. pařížské čtvrti Yveline Lehire.
