Politické a psychologické následky brexitu budou trvalé, je přesvědčen bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Za současnou složitou situaci podle něj nese zodpovědnost nejen britská politická elita, ale také nevhodný postup Berlína a Bruselu. Řekl to v rozhovoru s ČTK u příležitosti nadcházejícího 15. výročí vstupu Česka do EU, na němž se výrazně podílel.
"Je to asi tak to nejhorší, co se mohlo stát," říká Verheugen o brexitu, z něhož je podle svých slov velmi smutný. "Ne tolik kvůli ekonomickým dopadům, ty budou za pár let, nejpozději za jedno desetiletí překonané," míní. "Politické následky budou trvalé. První je samozřejmě to, že bez Britů bude náš hlas jako globálního hráče ještě slabší, než už je teď," obává se.
Za ještě horší ale považuje psychologické dopady vystoupení Británie ze společenství. "Měli jsme v Evropě široký konsenzus o tom, že evropské sjednocení je historický proces, který jde dopředu, někdy rychleji, někdy pomaleji, někdy se i pozastaví, ale v principu je orientován dopředu a je nezvratný," poznamenává. Toto přesvědčení se podle něj s brexitem vytrácí.
Že by se podobná situace opakovala v jiné členské zemi, ale nečeká. "Právě po zkušenostech, které v Evropě děláme s brexitem, nevidím nikde riziko, které by stálo za zmínku," podotýká.
Za nynější složitou situaci, kdy stále není jasné, za jakých podmínek a kdy přesně Británie unii opustí, nese podle sociálního demokrata výraznou zodpovědnost i Brusel a zbývajících 27 členských zemí. Udělaly totiž chybu, když o brexitové dohodě s Londýnem vyjednávaly, aniž se zároveň věnovaly tomu, jaké budou vztahy s Británií po jejím odchodu.
"Říkal jsem, že to nebude fungovat," vzpomíná. "Podle mého názoru bylo nutné se od začátku věnovat ústřední otázce, v jakém vzájemném vztahu chceme do budoucna být," říká. Ukazuje se to podle něj zejména na takzvané irské pojistce, kvůli níž "rozvodová dohoda" třikrát neprošla britským parlamentem. Britští poslanci se opakovaně ptají, jak dlouho bude tato pojistka v platnosti, odpověď přitom podle něj můžou dostat až právě v momentě, kdy budou vědět, jak budou vypadat budoucí vztahy s EU.
Spolkové republice Verheugen vyčítá i to, že v minulosti dostatečně nereagovala na návrhy bývalého britského premiéra Davida Camerona na reformu Evropské unie. "Chtěl více demokracie, chtěl více transparentnosti, lepší rovnováhu mezi tím, co se rozhoduje ve Westminsteru a co v Bruselu," zdůrazňuje Verheugen s tím, že takové změny mělo Německo podpořit. Brexitu by se tak dost možná dalo zabránit.
