Brexit? Severní Koreou jsme se nestali, říká šéf euroskeptiků

Zahraničí
24. 9. 2016 06:03
Syed Kamall.
Syed Kamall.

Hlasoval pro takzvaný brexit. Britský šéf skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v europarlamentu Syed Kamall se domnívá, že Evropa by měla výsledek referenda brát jako příležitost. Přiznává, že jako muslima ho znepokojuje sílící podpora "národních socialistů", a odmítá, že by za současnou vlnu xenofobních útoků ve Velké Británii mohli politici.

Jaké to je být teď šéfem ECR, který podporoval brexit? Baví se s vámi vůbec poslanci z ostatních skupin?

Bezprostředně po referendu samozřejmě nastal šok. Ptali se nás, jestli teď odejdeme a co se vlastně bude dít. Potom, co nastoupila do funkce nová premiérka Theresa Mayová, která řekla, že bude respektovat rozhodnutí britských občanů, jsme se ale prostě vrátili k práci. Říkají mi: ‚Víme, že odcházíte, ale pořád jste ještě členové...'. Jsem pořád v kontaktu s předsedy ostatních skupin. Určitým způsobem je poznat, že k brexitu došlo, ale myslím, že se nic zásadního nestane do doby, kdy bude dohoda o podmínkách vystoupení.

Kritizoval jste, že Evropský parlament jmenoval jako svého hlavního "brexitového" vyjednavače Guye Verhofstadta, předsedu skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Proč?

Protože to předseda parlamentu Martin Schulz prostě oznámil. Nebyla o tom žádná debata, žádná diskuze. Verhofstadt může být dobrá volba, ale pokud parlament chce mít vyjednavače, mělo by o tom rozhodnout všech 751 poslanců, ne sám Schulz.

V dubnu vás zachytily kamery, když jste dával najevo nelibost s Verhofstadtovým projevem. Rukou jste napodoboval pohyb při onanii. Čím vás tak naštval?

Byla to moje slabá chvilka, hluboce toho lituji. Vždycky se snažím být ke všem velice zdvořilý. Mluvili jsme o tom, jak bojovat s terorismem a radikalizací. Podílel jsem se v Londýně na nějakých projektech namířených proti radikalizaci a parlamentu jsem o nich říkal. On to úplně ignoroval a řekl, že potřebujeme evropskou FBI. Pomyslel jsem si: ‚Pro pána krále, tohle ten problém nevyřeší! Je přece potřeba zabránit mladým, aby se vůbec radikalizovali.'

Vraťme se k brexitu. Podporujete politiku Theresy Mayové, která prohlásila, že článek 50 Smlouvy o EU, který umožňuje zahájit jednání o vystoupení, uplatní až příští rok?

Ano, myslím, že to vyjádřila celkem jasně. Řekla, že z brexitu chce udělat úspěch. Theresa Mayová je velice opatrný člověk. Není na velká slova, je to ten druh političky, která chce udělat správnou věc. Ustavila speciální týmy a pracovní skupiny, jmenovala kvůli tomu tři ministry. Je velice metodická. A my jí budeme pomáhat. Ani jedna strana zatím není připravená. Vláda našeho minulého premiéra se na tento scénář nepřipravila, počítala jen s tím, že země v EU zůstane. Můžete se rozhodnout, jestli ho za to kritizovat, ale je to prostě fakt. EU také nemá žádnou vyjednávací pozici. Jsou tu tři instituce, které mezi sebou bojují. Podle článku 50 má mít hlavní slovo Evropská rada, roli v tom ale chce hrát i Komise a Parlament. Státy mají také různé postoje. Než začnete jednat, musíte vědět, s čím do jednání jdete.

Nebojíte se, že britská justice rozhodne, že je k uplatnění článku nutný souhlas parlamentu?

Ne, měli jsme referendum s velice vysokou účastí a lidé se vyjádřili naprosto jasně. Nemůžete ten výsledek ignorovat, bylo by to nedemokratické.

Co říkáte na současnou vlnu násilí proti polské komunitě v Británii?

Měli bychom zaujmout jednoznačný postoj, měly by být odsouzeny. Jsem velice rozrušený, když o tom čtu. Nezapomínejme ale, že když někde došlo k útoku, místní ho jasně zavrhli a polským sousedům vyjádřili účast. Jak jsem říkal, Spojené království je po staletí jednou z nejotevřenějších zemí. Poláky u nás máme od 17. století. V Londýně je Poland Street, kde se první Poláci usazovali. Vždycky jsme u nás měli lidi z Evropy, ještě předtím než jsme vstoupili do Evropských společenství a předtím, než přistoupili oni. Zůstaneme otevřenou zemí.

Nemyslíte si ale, že k útokům přispěli politici tím, jak vyhrocenou kampaň vedli před červnovým referendem?

To ne. Jistě, pro některé lidi, kteří hlasovali pro vystoupení, byla imigrace hlavní záležitostí a teď výsledek zneužívají jako záminku pro své hnusné chování. Myslí si, že jim k tomu referendum dalo volnou ruku. To je ale maličká menšina. Většina lidí hlasovala pro brexit z různých důvodů, například proto, že chtěli zpátky suverenitu. Nechtěli Evropu s evropskou armádou, evropskou vlajkou. Nechtěli Spojené státy evropské.

Vzhledem k tomu, že vašim rivalům z UKIP po referendu ubývají voliči a přichází i o členy, kteří přecházejí ke Konzervativcům, je pro vás brexit z tohoto pohledu úspěch. Myslíte, že to platí celkově, i přes xenofobní útoky, politický otřes a ekonomické dopady?

Víte, je zajímavé, že když jsem před referendem mluvil s těmi, kteří podporovali brexit, tak říkali, že si jsou vědomi možných krátkodobých dopadů, více se ale obávali dlouhodobých důsledků členství v EU. Nestali jsme se ale Severní Koreou, se kterou se nikdo nebaví, jak někdo hrozil, ani nevypukla třetí světová válka. Jasně, k nějakému přizpůsobení dojde, je tu ale výzva, aby se brexit stal příležitostí i pro státy EU, mé přátele v Česku a dalších zemích, k tomu, aby prosperovali. A aby Spojené království bylo dobrým sousedem, ne zdráhavým nájemníkem.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ 26. ZÁŘÍ

Autor: Jan BrodníčekFoto: archiv Evropského parlamentu

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ