Bývalý britský velvyslanec ve Spojených státech Christopher Meyer vypovídal před výborem vyšetřujícím okolnosti války v Iráku o vylhaných důvodech pro invazi. O tažení bylo zřejmě rozhodnuto předem, pak už se jen hledaly argumenty, vyplývá z jeho výpovědi.
Někdejší poradkyně amerického prezidenta Condoleezza Riceová se prý už několik hodin po teroristických útocích z 11. září 2001 zmínila o možném napojení teroristů z al-Kajdy na Irák. Členové administrativy tehdejšího prezidenta George Bushe, kteří se po 11. září zaměřili na Irák, argumentovali i údajnou schůzkou jednoho z teroristů s iráckým zpravodajským agentem v Praze, vypověděl Christopher Meyer.
Před 11. zářím 2001 nebyl Irák prioritou pro Bushovu administrativu, které již "docházel dech", řekl Meyer. Bush nastoupil do funkce v lednu téhož roku a utrpěl do 11. září řadu vnitropolitických nezdarů.
Teroristické útoky okamžitě posunuly Irák do čela priorit. "Mluvil jsem 11. září telefonicky s (tehdejší Bushovou poradkyní pro národní bezpečnost) Condoleezzou Riceovou... a podle ní šlo bezpochyby o operaci al-Kajdy. Ale na konci rozhovoru řekla: ´Zkoumáme možnost, že tam mohla být nějaká vazba na Saddáma Husajna,´" vypověděl Meyer, který byl velvyslancem ve Washingtonu v letech 1997 až 2003.
Podle Meyera část americké administrativy zdůrazňovala po 11. září údajnou vazbu al-Kajdy na Irák. "(Tehdejší náměstek ministra obrany) Paul Wolfowitz byl přesvědčen o pevné vazbě mezi Saddámem Husajnem a al-Kajdou. Pořád se mluvilo o tom, že se (jeden z teroristů z 11. září) Muhammad Atta setkal s iráckým agentem v Praze. Nebyla to pravda, ale některým členům administrativy to nebylo možné vymluvit," řekl Meyer.
"Také se mluvilo o tom, že na irácké hranici byl tábor al-Kajdy, kde je Saddám nechal dělat, co chtějí. To také nebyla pravda," dodal.
K těmto "jestřábům" patřil vedle Wolfowitze i tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld a především viceprezident Richard Cheney, který o vazbě mezi Attou a iráckým diplomatem v Praze Ahmadem Aním mluvil několikrát. O několik let později musel Bush přiznat, že žádné vazby mezi Saddámem a al-Kajdou neexistovaly.
Meyer zdůraznil, že americké postoje vůči Iráku na podzim 2001 výrazně ovlivňovala úmrtí způsobená poštovními zásilkami s antraxem, které vyděsily Američany krátce po 11. září. Saddámův režim byl totiž nechvalně známý i tím, že použil proti svým odpůrcům i ve válce proti Íránu chemické zbraně.
Podle Meyera kvůli vojenským přípravám na iráckou invazi v roce 2003 neměli zbrojní inspektoři OSN čas dokončit inspekce v Iráku. Spojené státy se prý nejprve připravily na invazi v lednu 2003 a později bylo datum přesunuto na březen. "Když se podíváte na časový program inspekcí OSN, tak nebylo možné, že by šéf inspektorů Hans Blix mohl inspekce dokončit do března," řekl britský diplomat.
V té době Bush, Blair a jejich spojenci neustále - a takřka do poslední chvíle před invazí - tvrdili, že válka není nevyhnutelná a záleží jen na Saddámovi, když bude spolupracovat a odzbrojí. Jak se však ukázalo, irácký režim žádné zbraně hromadného ničení neměl. Konflikt, který byl oficiálně rozpoután právě kvůli údajné hrozbě těchto zbraní, vyvolal v Británii rozsáhlé protiválečné demonstrace a demise několika ministrů.
Podle Meyera britská vláda již přinejmenším v březnu 2002 přistoupila na to, že Spojené státy svrhnou Saddámův režim. Meyer dostal v březnu 2002 z Londýna nové instrukce, v nichž mu zahraničněpolitický poradce premiéra Tonyho Blaira David Manning napsal, že snaha stavět se proti tomu je jen "ztrátou času".
Podle Meyera však Britové naléhali na Washington, aby získal spojence a zapojil diplomacii. "Řekli jsme jim ´svrhněme ho chytře a obratně´. To kromě jiného znamenalo, pojďme do OSN pro rezoluci Rady bezpečnosti," řekl Meyer.
Rada skutečně pak v listopadu 2002 přijala rezoluci, z níž de facto vyplývalo, že Saddám Husajn musí prokázat svou nevinu. Ale poté, co Bush určil datum invaze, nedostatek času podle Meyera znamenal, že "namísto toho, aby Saddám prokázal svou nevinu, my jsme museli najít důkaz, že je vinen". "A my - Američané a Britové - jsme se nikdy nevzpamatovali z toho, že žádný důkaz nebyl," řekl Meyer.
Britský diplomat řekl, že klíčová byla schůzka Tonyho Blaira a George Bushe na prezidentově ranči v Texasu v dubnu 2002. Podle Blairových kritiků tam tehdejší premiér přislíbil Bushovi i vojenskou pomoc při svržení Saddáma dávno před tím, než se k tomu mohl vyslovit parlament.
Bush a Blair spolu strávili hodně času sami bez poradců, řekl Meyer. "Do dnešního dne si nejsem úplně jist, jak rozsáhlou spolupráci tam podepsali krví," prohlásil.
Meyer nicméně hájil Blairovo rozhodnutí podpořit Bushovu invazi v Iráku, kvůli němuž ho karikatury v britských médiích označovaly za Bushova pudla. "Nebylo to ´pudlovské´ rozhodnutí, Blair byl o ohavnosti Saddámova režimu sám přesvědčen už v roce 1998," řekl.
Meyer také vzpomínal, že se s Bushem sešel už v roce 1999 ještě před jeho zvolením. "Nevím moc o zahraniční politice," řekl mu tehdy Bush. "Budu se muset učit zatraceně rychle. Budu se muset obklopit dobrými lidmi."
Foto: Profimedia
