Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června. Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června. Čas navíc Londýn potřebuje k ratifikaci stávající dohody o vystoupení z EU, stojí v dopise.
Unijní politici již delší dobu uvádějí, že pro schválení britské žádosti o odklad brexitu bude muset premiérka Mayová předložit jasné zdůvodnění a vysvětlit své další kroky. V dopise Tuskovi předsedkyně britské vlády žádá Evropskou radu, aby potvrdila "doplňující dokumenty" dohodnuté s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden ve Štrasburku. Dále chce prý Mayová přijít s "dalšími domácími návrhy", které se budou týkat tzv. irské pojistky.
Po těchto krocích hodlá britská premiérka "co nejdříve" vyvolat nové hlasování o brexitové dohodě. Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow přitom v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění. Podle komentářů v britských médiích by mohli poslanci o podmínkách brexitu znovu hlasovat příští týden. Předtím se budou britskou žádostí o odklad zabývat na summitu lídři členských zemí EU, kteří krok musí jednomyslně schválit.
Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena členství své země v Evropské unii protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.
Uprostřed krize
Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na oznámení premiérky prohlásil, že Británie se nyní ocitla uprostřed "plnohodnotné národní krize". Do tohoto stavu podle něj zemi dostaly nekompetentnost, selhání a neústupnost vlády. Premiérky se ptal, zda se s ním sejde kvůli prodiskutování opozičních návrhů, a také na "jasný smysl" prodloužení brexitové lhůty. V obou případech Mayová přímo neodpověděla. Corbyn také obvinil Mayovou z toho, že neukazuje příliš mnoho respektu k demokratickým procesům, když řekla, že sněmovna se tématu Evropy "oddává příliš dlouho".
Interpelace britské premiérky byly celkově i na poměry britské Dolní sněmovny velmi bouřlivé, přičemž vícero poslanců například vyjadřovalo nespokojenost s tím, že Mayová žádá pouze o krátký odklad brexitu, ačkoli vládní usnesení schválené minulý týden naznačovalo, že při pokračující patové situaci bude usilovat o odklad výrazně delší.
Několik zákonodárců se odvolávalo na tehdejší výrok Davida Lidingtona, de facto místopředsedu vlády, který uvedl, že žádat o jednorázový, krátký odklad by bylo při pokračující absenci "rozvodové" dohody s EU "vyloženě nezodpovědné".
Nezvykle emotivní byla také labouristická poslankyně Yvette Cooperová, která v posledních týdnech stála v čele snah nevládních poslanců převzít kontrolu na brexitovým procesem. Mayové řekla, že pokračující snaha prosadit dvakrát odmítnutý plán je velmi nebezpečná. "Naléhavě prosím tuto premiérku, aby si to s ohledem na národní zájmy rozmyslela," apelovala Cooperová.
Varování od Junckera
Kritika zaznívala také z řad probrexitových poslanců, avšak ze zcela opačných důvodů. Konzervativec Peter Bone řekl, že snaha o odklad brexitu představuje zradu na britských občanech.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nedávném telefonátu jednoznačně varoval britskou premiérku Theresu Mayovou, aby nežádala o odklad brexitu za termín konání letošních voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu. Novinářům to řekl mluvčí komise Margaritis Schinas.
Podle mluvčího komise Juncker míní, že je dobře, že Mayová před unijním summitem jednoznačně vyjádřila svůj postoj. Protažení stávajícího období pro vyjednávání podle článku 50 unijní smlouvy až na dobu po eurovolbách podle něj znamená, "že budeme čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby". Schinas dodal, že podle názoru předsedy EK v případě odložení brexitu za 23. květen by také voliči v Británii museli vybírat své nové europoslance.
Do zjevného rozporu se tak dostal odborný pohled právníků Evropské komise a Evropské rady, tedy členských zemí. Juncker nyní v zásadě jen zopakoval pohled EK, o kterém Mayové napsal už 11. března.
Podle právních podkladů rady z minulého pátku, do nichž měla ČTK možnost nahlédnout, by Británie musela eurovolby uspořádat v případě, že by byl brexit odložen za konec června, přesněji za 2. červenec, na kdy je naplánována inaugurační schůze nového europarlamentu.
