Některé aspekty praktik britských tajných služeb při hromadném sledování komunikace občanů porušovaly Evropskou úmluvu o lidských právech. Tak rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v kauze, která pramení z informací odtajněných bývalým analytikem Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwardem Snowdenem. Agentura Reuters označila verdikt za vítězství pro ochránce lidských práv a novináře.
Štrasburský soud na jednu stranu nezpochybnil legitimitu masivního sledování prováděného zejména zpravodajskou službou GCHQ, ani nenašel důkazy o zneužití některého z programů. Systém odkrytý Snowdenem ale podle soudců nezahrnoval adekvátní pojistky, které by případnému zneužití zabránily, a vedl ke zcela necílenému sběru informací. Nezákonná byla mimo jiné kritéria používaná pro výběr komunikace k dalšímu vyhodnocení z balíku všech zachycených sdělení.
Soudci také poměrem šesti ku jednomu rozhodli, že metody, jakými Británie získávala informace od poskytovatelů komunikačních služeb, rovněž porušovaly evropské právo včetně nařízení o soukromí a svobodě projevu. Zároveň posvětili používané postupy při sdílení informací s rozvědkami v jiných zemích.
"Zatímco soud je spokojen, že zpravodajské služby Spojeného království berou povinnosti plynoucí z (evropské) úmluvy vážně a nezneužívají svých pravomocí, zjistil, že nezávislý dohled nad procesy selekce a vyhledávání zahrnutými v operaci nebyl adekvátní," citoval Reuters z rozsudku.
"Nadto zde nebyly žádné opravdové pojistky týkající se výběru souvisejících komunikačních dat ke zkoumání, přestože tato data mohla odhalit mnohé o chování a kontaktech dané osoby," uvedl dále soud. Souvisejícími daty se rozumí údaje nad rámec obsahu komunikace, tedy informace o čase, místě nebo aktérech komunikace.
Veřejnost se v roce 2013 v důsledku Snowdenovy spolupráce s médii dověděla o několika programech plošného sledování GCHQ: Tempora, Karma Police, Black Hole (černá díra). V roce 2016 britský parlament schválil reformu pravomocí sledovacích programů a ustanovil nové kontrolní mechanismy. Ale i nový systém má své kritiky.
Británie v současné době opět mění zákony související s hromadným sběrem informací. Dnešní verdikt evropského soudu není definitivní a Londýn dostal tříměsíční lhůtu na případné odvolání. Vládní mluvčí řekla, že kabinet bude čerstvý rozsudek pečlivě zkoumat, ale dodala, že reforma z roku 2016 z velké části dřívější nedostatky napravila.
Autoři stížnosti, mezi nimiž figurují novináři a hnutí na ochranu občanských práv, nesouhlasí. "Od té doby, co jsme s tuto kauzou v roce 2013 začali, ve skutečnosti Británie rozšířila své pravomoci na plošné sledování naší komunikace nehledě na to, zda jsme podezřelí z jakékoli kriminální činnosti," řekl Jim Killock ze skupiny Open Rights Group.
"Dohled nad klíčovými slovy, které vláda používá k třídění našich komunikací, musí být mnohem větší," řekl právník Dan Carey, který zastupuje více než desítku žalobců.
