Černá vlajka ISIL nad Londýnem? V Británii rostou obavy z islamistických bojovníků, kteří se v ní narodili. Nejednou jde o inteligentní mladíky ze střední třídy, kteří ale nyní páchají krutosti v Sýrii a Iráku. Na domácí frontě se mezitím islamisté snaží ovládnout část britských škol a zavést v nich svůj řád.
Pro Británii představují stále větší hrozbu její vlastní občané. Respektive ti, kteří vyznávají islámskou víru a kteří mají bohaté bojové zkušenosti z válek v Sýrii či Iráku. Působí v jednotkách džihádistů, v nichž je celkem běžné podřezávání a stínání hlav protivníků.
Až budeme hotoví v Iráku (ISIL a nový chalífát), přijde jako další na řadu Anglie, zní v hrozivých poselstvích z úst britských božích bojovníků na Blízkém východě. Stále častěji přitom u těchto mladých dospělých nejde o nějaké frustrované, neúspěšné týpky, ale o mladíky z dobře situovaných rodin, jimž kynula úspěšná budoucnost.
Jmenovitě k nim patřili třeba Muhammad Hassan (19), který studoval renomovanou školu v Portsmouthu, zručný hacker Junaid Hussain (20) z Birminghamu, který se dokázal nabourat do privátních dat bývalého premiéra Tonyho Blaira, či nadaní chlapci z rodiny Muthanových ve velšském Cardiffu.
Jedničkáři válčí jménem Proroka
Nasser Muthana je (či spíše byl) vysoce inteligentní absolvent jedné střední školy v Cardiffu, jemuž nabídly místo ke studiu medicíny hned čtyři britské univerzity. On, aniž by se svěřil rodičům, vyrazil v listopadu 2013 do Sýrie, kde začal úplně jinou kariéru - bojovníka džihádu.
Z domova odešel se stovkou liber v kapse, které mu dal otec na studium v muslimském semináři v Shrewsbury. Namísto toho zamířil na letiště Gattwick a poté se z Istanbulu nějak protloukl po zemi do Sýrie.
Úplnou jistotu o jeho proměně získali Nasserovi rodiče před několika týdny, kdy spatřili syna na videu, ve kterém verboval do řad Islámského státu v Sýrii a Iráku (ISIL či ISIS). Povzbuzuje potenciální rekruty a vyzývá je, aby narukovali po jeho boku. Jeho otec Ahmed Muthana, který už loni na podzim informoval policii o cestě svého syna, je zděšen.
Vychovávali ho prý k respektu a lásce k Británii, tedy k zemi, kam se v sedmdesátých letech minulého století z Jemenu uchýlili a která se jim stala novým domovem. Podle otce jde o vymývání mozků.
Zoufalství rodiny Muthanových je ale ještě hlubší. Neutekl od nich jen Nasser, ale i jeho mladší bratr Aseel. I když mu otec sebral pas, sedmnáctiletý hoch si s pomocí islamistických kanálů obstaral jiný. Dostal od nich i peníze na letenku z Cardiffu na Kypr, odkud pokračoval za svým bratrem na syrské bojiště.
Ani na jednom z mladíků nebyla znát doma v Británii žádná náboženská radikalizace. Téměř jistě se ale pohybovali i v extremistickém prostředí, islamisté s nimi pracovali zřejmě velmi diskrétně. Měli jakousi dvojí identitu, jako doktor Jekkyl a pan Hyde, o níž neměli tušení ani jejich nejbližší.
Jedna ze stop jejich radikalizace vede do mešity, kam chodili a kde kázal také extremistický saúdsko-arabský šajch Mohammed Arífí. Tento duchovní nesmí do některých západních zemí cestovat - do Británie ano. Příkladů džihádistů pocházejících ze střední vrstvy má Británie dlouhou řadu. Někteří z nich hrozí, že až se vrátí, budou se před nimi Britové třást, napáchají strašné škody.
Půltisícovka britských džihádistů?
Dostat se z Británie, jakož i z dalších evropských zemí do Sýrie není žádný velký problém. Nejsnadnější je to přes Turecko, které poskytuje své území syrské ozbrojené opozici v jejím boji s prezidentem Bašára Asada. Už nějakou dobu se to ale Ankaře vrací jako bumerang.
I proto mají britské tajné služby jen hrubý odhad počtu britských džihádistů. Sledování všech by bylo nad síly jakékoli špionážní služby, nejen té britské. Londýn odhaduje, že v řadách ISIL v Sýrii a Iráku bojuje a vraždí čtyři sta až pět set fanatiků s britským pasem. A stále jich přibývá. Mnozí další možná vyslyší výzvy nového chalífátu, Islámského státu, aby se přidali do jeho řad.
I tak se britské úřady snaží pečlivě sledovat, kdo z džihádistů se vrací na ostrovy. Velmi znepokojující je, že bojovníci džihádu, zvláště ISIL, se vyznačují obzvláštní brutalitou a krutostí, svévolnými popravami a mrzačením lidí.
Někteří odjíždějí do válečné vřavy na Blízkém východě hlavně proto, aby se vycvičili v krvavém řemesle, jež se jim pak bude hodit doma.
Zatím se britské úřady pokoušejí mezi jiným maximálně blokovat elektronickou komunikaci mezi džihádisty a Británií, především na sociálních sítích.
Mike Rogers, předseda výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů USA, nedávno v televizi Fox News uvedl, že v řadách ISIL bojují tisíce amerických a evropských žoldnéřů. Někdy se hovoří o půltřetím tisíci bojovníků z Evropy. Podle Rogerse disponuje ISIL možnostmi vybavovat své lidí západními pasy, s nimiž můžou cestovat do USA nebo EU a tam uskutečňovat teroristické akce.
Tento republikánský politik řekl, že džihádisty z ISIL mimo jiné financují jejich vlivní sympatizanti ze Saúdské Arábie a Egypta.
Operace Trojský kůň
Jednoho rána, letos koncem dubna, se Británie probudila a zažila další multikulturní šok. Zjistila, že šest státních škol bylo potichu islamizováno. A to byl jen prvotní poznatek. Stalo se v Birminghamu, který je s více než milionem obyvatel druhým největším městem Anglie.
Ortodoxnímu islámu se muselo přizpůsobit oblečení, interní pravidla chování i učební plán. Učitelky měly chodit jen zahalené, dívky byly přesunuty do zadních lavic za chlapce a přátelství mezi žáky obou pohlaví bylo nežádoucí. Jak se dozvěděli také ti nejmenší, nemuslimské ženy jsou prostitutky, jimž hrozí oheň pekelný.
Hodiny začínaly citacemi z koránu, arabština se stala povinným předmětem, i nemuslimské děti se musely účastnit hodin islámu a ty muslimské vyrážely z části za peníze daňových poplatníků na výlety do Mekky nebo Dubaje.
První varování úřady dostaly se zachycením dopisu, který byl adresován různým lidem na školách a v němž byl podrobně vylíčen plán islamizace anglického vzdělávacího systému.
V prvních třech bodech se například píše, že je třeba se poohlédnout po vhodných školách v oblastech obývaných muslimy. Čím horší škola, tím snadnější je ovlivnit ji a převzít. Je třeba vyhledat a získat na svou stranu salafistické (radikálně islámské) rodiče. Dalším krokem jsou opatření vedoucí k vnitřnímu rozdělení školy a k odvolání neislámských ředitelů. Atd...
Policie hovoří o Operaci Trojský kůň. Příslušné školy měly jako kůň z bájné Tróje probořit zeď právního státu a zřídit v anglickém vzdělávacím systému stát ve státě.
Britští politici byli zděšeni. Premiér David Cameron podtrhl, že Británie se k vlastní škodě stala příliš tolerantní, a tím otevřela dokořán brány extremismu. Předseda vlády už dříve opakovaně volal po ochraně a propagování "britských hodnot", což by působilo proti plíživé islamizaci Velké Británie.
Ze státních ústavů školy koránu
Na šokující zjištění se rozhodl blíže posvítit Sir Michael Wilshaw, nejvyšší anglický školní inspektor, se svým úřadem Ofsted (Office for Standards in Education, Chldren's Services and Skills).
Wilshawovi lidé uskutečnili důkladnou inspekci na 21 školách, v první řadě v Birminghamu. Příslušné místní úřady s tím sice polemizovaly (příslušné školy však roky nekontrolovaly), ale inspektoři dospěli k děsivým poznatkům. Co stálo ve zmíněném anonymním dopise, je pravda.
Skutečně existuje organizovaná kampaň radikálních muslimských skupin, která se soustředí na vybrané školy. Zjištěné důkazy jsou nejen hluboce znepokojující, ale některé jsou šokující, konstatoval Wilshaw.
Jen tři z kontrolovaných 21 škol - ač jsou soukromé, musejí se držet národních učebních plánů - dostaly dobrou známku. Naopak třináct bylo vyzváno k dodržování existujících standardů. V případě pěti škol jsou nutná speciální opatření. Úřady v nich vyměnily vedoucí personál a různé učitele. Současně nad nimi zřídily nezávislý státní dozor.
Bránit se proti radikalizaci na těchto školách nebylo předtím prakticky možné. Od začátku školního roku v září se nich má vyučovat o "britských hodnotách". Pokud se tak nestane, hrozí daným ústavům zavření a jejich pracovníkům vyhazov.
Řada muslimského školního personálu a rodičů islámské víry hovoří o honu na čarodějnice. Žáci těchto školy prý už dostaly něco jako cejch teroristů a je možné, že je to stigmatizuje na celý život.
Zda zmíněná opatření znepokojenou britskou společnost uklidní, ukáže až čas.
Netolerance v zemi tolerance
Mnozí Britové postupně zjišťují, jak mnoho netolerance se rozbujelo za paravánem tak vzývané britské tolerance. A jak se sami stávají obětí až přecitlivělého a opatrného přístupu k muslimské menšině. Přinejmenším část jejích příslušníků v tom spatřuje slabost západní společnosti, a snaží se jí využít ve prospěch svého světonázoru, který je v řadě směrů netolerantní a agresivní.
Na stovkách příkladů z uplynulých let lze doložit, jak vypadá nejen v Británii, ale v celé Evropské unii "dialog" s muslimy a jak se mnohde krok za krokem ustupuje jejich požadavkům a tlakům. Na úkor kultury, zvyků a svobod původních obyvatel. Patří k tomu i zákazy křesťanských symbolů na veřejnosti a pracovištích, kupříkladu přemalování celé britské flotily letadel kvůli (svatojiřskému) kříži či autocenzura a náhubky médiím.
V Británii už téměř dvě desítky let fungují muslimské arbitrážní soudy a rodinné šaríové rady. O své pozice na ostrovech bojuje islámské právo rovněž v dědickém řízení. Stále otevřenější dveře mají islámská pravidla bankovnictví.
A co takhle vánoční zdravice z obrazovky z úst muslimky, která předtím označovala křesťany za krysy, žádala změnit britské hospody na mešity a zakázat veškerou hudbu v televizi? Stalo se před sedmi lety v britské televizi Channel 4. Jak ale známo, krysy jsou učenlivé...
Islám účinně vytváří společnost, která nemůže jinak než ničit neislámská společenství. Ať už to jednotlivý muslim chce, nebo ne.
Věřit tomu, že lze nějak skloubit islám a demokracii, islámskou a křesťanskou kulturu? Proč ne, dodává sarkasticky německý znalec a kritik islámu Udo Ulfkotte. "Jsou přece i lidé, kteří věří na UFO..."
