Britové dnes hlasuijí ve volbách, které by po dramatické kampani mohly přinést nejtěsnější výsledek za posledních dvacet let. Nikdo si netroufá s jistotou předpovídat, kdo bude stát v pátek v čele země. Mírnými favority jsou opoziční konzervativci, ale z průzkumů také vyplývá, že se jim zřejmě nepodaří získat rozhodující nadpoloviční většinu a že Británie by mohla mít poprvé po 36 letech menšinovou vládu.
Včera zveřejněné průzkumy dávají konzervativcům 35 či 37 procent hlasů, vládním labouristům 30 či 29 a liberálním demokratům 24 respektive 26 procent.
Vzhledem k platnému jednokolovému většinovému systému by se výsledek jednoho průzkumu odrazil v největším počtu křesel pro labouristy, v druhém případě by měli nejvíc poslanců konzervativci, ale žádná strana by se nepřiblížila k nadpoloviční většině mandátů potřebných k sestavení vlády. Liberální demokraté zůstanou co do počtu mandátů daleko vzadu.
PSALI JSME: BBC nepustila do debat skotské nacionalisty. Čeká ji soud
Místní analytici se shodují, že tak vyrovnané volby Británie nezažila od roku 1992, kdy byli mírnými favority tehdy opoziční labouristé, ale nakonec zvítězili konzervativci premiéra Johna Majora.
Letos se zdálo, že dlouhodobě favorizovaní konzervativci v čele s mladistvým Davidem Cameronem, který se snažil svou stranu modernizovat, si s labouristy, vedenými nepopulárním premiérem Gordonem Brownem, snadno poradí.
Začátkem roku se ale stav začal vyrovnávat a kartami definitivně zamíchaly televizní debaty. Předák liberálních demokratů Nick Clegg v nich zazářil a jeho strana, které byla outsiderem, se dotáhla na oba tradiční rivaly.
Voliči jsou unaveni 13 lety labouristické vlády a zdeptáni největší ekonomickou krizí od druhé světové války. Přesto všechno se jednoznačně nepřiklánějí ke konzervativcům. Na druhou stranu se ale labouristé musejí obávat, že skončí v počtu hlasů poprvé od roku 1918 na třetím místě, což by pro ně byl symbolicky katastrofální výsledek.
ČTĚTE TAKÉ: V britské TV se poprvé objevila předvolební debata lídrů
Zdá se také, že liberální demokraté již zůstanou stranou víceméně rovnocennou dosud dominujícím stranám, což je vyhlídka, které by nikdo před měsícem nevěřil.
Jsou to určitě nejzajímavější volby za posledních 50 let, komentoval bezprecedentní situaci Charlie Beckett z Londýnské ekonomické školy (LSE).
Průzkumy také ukazují, že voliči se - na rozdíl od finančních trhů - již nebojí takzvaného "hung parliament", tedy "zavěšeného parlamentu", jak se v místní politické hantýrce označuje sněmovna bez rozhodující většiny. Británie takový stav zažila naposledy v roce 1974 a skončil za osm měsíců novými volbami.
Dnešní hlasování také přispěje ke změně volebního systému, který stále více lidí považuje za nespravedlivý. "Máme systém vyhovující dvěma stranám, a přitom máme několik větších politických stran. Otázka není, zda, ale kdy se tento systém změní," řekl profesor Patrick Dunleavy z LSE.
Nejistotu kolem výsledků odráží i fakt, že kolem třetiny voličů bylo do poslední chvíle nerozhodnutých. Cameron, Brown i Clegg tak do poslední chvíle hekticky křižovali celou zemi a snažili se ve vyrovnaných okrscích aktivizovat své příznivce. Cameron vedl kampaň celou noc na středu a přesvědčoval na nočních směnách pekaře a rybáře, zatímco Brown ve čtvrtek časně ráno debatoval se zaměstnanci supermarketu v Leedsu.
ČTĚTE TAKÉ: Brown propadl i v poslední debatě, Cameron sbíral body
Ještě větší drama by mohl přinést vývoj po volbách. V parlamentu se 650 poslanci bude k vytvoření vlády zapotřebí většiny aspoň 326 poslanců.
Shoda nyní panuje jen na tom, že toryové získají nejvíc hlasů. Pokud by získali i nadpoloviční většinu křesel, což se nyní nezdá příliš pravděpodobné, není co řešit a Cameron si v pátek pojede ke královně pro pověření sestavit vládu.
Když ale nikdo většinu nezíská, musí podle konvence - Británie nemá psanou ústavu - dosavadní premiér zůstat v úřadu do té doby, než bude po očekávaných jednáních jmenován nový ministerský předseda. Má také právo se jako první pokusit o sestavení vlády. Brown by asi zkusil utvořit nějakou alianci s liberálními demokraty. Určitou šanci by měl, kdyby labouristé získali nejvíc poslanců. I za takových okolností není jasné, zda ho liberální demokraté podpoří.
Kdyby toryům chybělo k většině jen pár křesel, vypomohou jim zřejmě severoirští unionisté. List The Daily Telegraph dnes napsal, že nynější unionističtí poslanci přislíbili Cameronovi podporu, pokud jim zaručí, že letos Ulster nepostihnou škrty ve veřejných výdajích.
ČTĚTE TAKÉ: Británie zažívá vzestup třetí strany
Jestliže by konzervativcům scházelo několik desítek poslanců, připadala by v úvahu menšinová vláda toryů s podporou liberálních demokratů. V případě menšinové vlády by brzy, nejspíš za rok, následovaly nové volby. Pokud by se některé kombinaci stran podařilo sestavit skutečný koaliční kabinet, vydržel by zřejmě déle.
Mezi nejrůznějšími variantami hlasů a mandátů jsou ale "šedé zóny" nabízející nejrůznější řešení. Tyto nejasné situace by mohly vtáhnout do kontroverzí i královnu, která musí nového premiéra jmenovat.
Kromě tří hlavních stran se do parlamentu dostanou také národní strany z Walesu, Skotska a Severního Irska. Jistý zájem také vyvolává, zda prvního poslance získají Zelení, případně protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) nebo xenofobní Britská národní strana (BNP). UKIP i BNP hrají na přistěhovaleckou kartu; rostoucí imigrace se totiž stala hned po ekonomice pro voliče druhým nejdůležitějším tématem.
Jistým varováním pro všechny politiky by mohl být postřeh guvernéra centrální banky Mervyna Kinga. Podle něj čekají Británii tak hluboké rozpočtové škrty, že ať vyhraje nynější volby kdokoli, bude tak nepopulární, že se pak nedostane znovu k moci po celou generaci.
Foto: ČTK/AP a Graphic News
