Žijí desítky let uprostřed Evropy, ale referendum je dokáže rozpálit doběla. V debatě podle nich často nejde o fakta, ale o emoce, jako je strach z cizinců. Jak se dívají na možný odchod své vlasti z Evropské unie Britové v Česku?
Anketa:
Británii čeká referendum o setrvání v EU. Jak byste si přáli, aby hlasování dopadlo?
Před pár dny prožil Anthony Lauder svůj osobní "brexit" - ukončil dlouholeté manželství s Češkou, kterou prý nedokázal nadchnout pro svůj svérázný životní styl, na němž nehodlal nic měnit. "Už osm let nepracuju," říká jednapadesátiletý absolvent prestižní univerzity Massachusetts Institute of Technology s lehce poťouchlým výrazem ve tváři a imagí přerostlého teenagera. Pracovat totiž nemusí. Dokázal vymyslet a úspěšně prodat svůj vynález, počítačový program na omlazování zastaralých softwarů, a to za solidní balík. Zbytek života může trávit jako rentiér tím, co ho opravdu baví - studuje jazyky, běhá a je naprosto "happy". "Má to jedinou nevýhodu - ženy takové muže na delší vztahy nechtějí," říká.
Priority a argumenty pro a proti zvažuje zcela pragmaticky i v případě hrozícího politického rozvodu své vlasti s Evropskou unií. Podle něho jsou argumenty obou táborů ryze materiální, podobně jako ty jeho. "Odpůrci brexitu tvrdí, že odchod z Evropy bude pro nás obrovskou finanční ztrátou. Zastánci naopak říkají, že Bruselu posíláme miliardy liber a Poláci nám berou práci," shrnuje suše Anthony Lauder. "Jenže já žiju v Česku, nestarám se o to, jak se Británii finančně daří, a je mi jedno, zda Poláci skutečně berou Britům práci," definuje svůj postoj. Podstatné pro něho je, že v Evropské unii může volně cestovat. Navzdory značným sympatiím k "brexiterům" se proto rozhodl odchod v nadcházejícím referendu odmítnout. A přihlásit se k Evropě.
Dvojí identita
Mezi Brity v Česku není se svým rozhodnutím výjimkou. Zatímco britská média naznačují těsný výsledek, "expati" v Česku mají obvykle jasno. Odchod z nadnárodního celku by jim přinesl komplikace na imigračním, pravděpodobně by v dlouhodobém horizontu zvedl ceny letenek a vrátily by se byrokratické oplétačky, na něž mnoho Britů po vstupu Česka do unie s chutí zapomnělo. Pro mnoho z nich jde však o mnohem více než jen peníze nebo o praktické výhody.
"Země, v níž jsem vyrostl, se výrazně změnila, což vnímám jako špatnou zprávu i s ohledem na své vlastní děti," říká v telefonickém rozhovoru David Vaughan, britský novinář a bývalý korespondent BBC, který už pětadvacet let žije v Praze, ale nyní odjel na několik týdnů do rodné země. Tvrzení, že se Británie musí rozhodnout, zda patří do Evropy, nebo mimo ni, je podle něho v principu nesmyslné. Británie patří jak do Evropy, tak do širšího světa. A to se nemusí vzájemně vylučovat. "Člověk také může být Skot nebo Velšan a zároveň Brit," říká. "Rovněž mé děti mají rozmanitou identitu, protože se narodily v Česku. Znamená to tedy, že nejsou skuteční Britové?" ptá se Vaughan, jenž nyní jezdí do vlasti častěji než dříve. Zdědil totiž po otci rodný dům, který se snaží postupně renovovat, aby ho měl s rodinou pro odpočinek.
Jenže na poklidný anglický venkov teď také pronikla velká politika. Například při příjezdu našel ve schránce obecní noviny, jimž vévodil článek tamního konzervativního radního o tom, že je záhodno vystoupit z EU. "Všude panuje podivná atmosféra, které nerozumím a kterou nepoznávám, spojená se strachem z cizinců," říká. "Londýn, kde je cizinců nejvíce, je paradoxně jednoznačně proevropský," shrnuje Vaughan. "Zastánci brexitu se zde tedy vůbec neopírají o argumenty založené na zkušenosti."
Válka generací
Chris Shallow, vedoucí katedry marketingu na Anglo-americké univerzitě v Praze, v posledních dnech se svými kolegy a studenty nemluví skoro o ničem jiném než o brexitu. Představa odchodu ho upřímně děsí. "Pokud Británie z Evropy odejde, lidé budou ještě naštvanější na politiky, protože se tím jejich život jedině zhorší. Řeknou si: Slibovali jste, že se zastaví imigrace, přijdou nové obchodní kontrakty, přitom se nic z toho nestalo. Opět jste nám lhali!" odhaduje možný vývoj britský akademik, který se do Česka přistěhoval před pětadvaceti lety. Pracoval v americké počítačové firmě, ale nakonec pochopil, že nejvíce ze všeho ho baví učit mladé lidi. A být ctihodným akademikem ve městě, kde se za byt platí desetina nájmu obvyklého v Londýně.
Podle posledních průzkumů je Británie překvapivě ostře rozdělena podle generační osy. Shallow si myslí, že se opakuje podobný mustr jako v zámoří: "Izolaci prosazují zejména starší, méně vzdělané ročníky - podobně jako voliči Donalda Trumpa v Americe, kteří si od toho slibují návrat do starých dobrých časů, do mytických dob hojnosti. A jejich obavy ještě prohlubují bulvární média," říká. Mladší ročníky naopak často cestovaly na výměnný program Erasmus, mají na kontinentě kamarády, ochutnávali cizí jídla - je pro ně úplně přirozené být součástí Evropy. "Snad si uvědomí, že výsledek referenda je ovlivní po zbytek života, a půjdou nakonec k volbám," říká.
Mé Skotsko je evropské
Brexit může mít jeden důležitý vedlejší efekt. Podle překladatele a lingvisty Roberta Russella, který se narodil v jižním Skotsku a učí na Univerzitě Karlově, by totiž mohl rozložit samu Británii. "Jsem si jist, že pokud se Britové rozhodnou opustit Evropu, přijde další referendum a Skotové se odtrhnou, protože budou chtít v Evropě zůstat," říká absolvent Cambridgeské univerzity, jenž před českou štací učil v Řecku, Německu a Chorvatsku a označuje se za "bytostně multikulturního člověka".
Domnívá se, že vazby jeho rodného Skotska na Evropu jsou v mnoha ohledech silnější než vazby na Británii. "Z cynického pohledu by se dalo říct, že Skotsko není tak bohaté jako zbytek Británie a z členství v EU má prospěch," říká. Skutečný důvod prý však spočívá v tom, že historicky je skotská kultura vlastně evropštější než ta anglická.
Vyhlášení referenda mu v principu nevoní, a to z ryze britského důvodu - neladí totiž s nejlepší britskou tradicí. "Jsme parlamentní demokracie a volíme si zástupce, aby činili informovaná rozhodnutí a aby nerozhodovali ti, kdo se řídí strachem a tím, co napíší v bulváru," připomíná. Takzvaná přímá demokracie podle něho nikdy nepřinesla nic dobrého. Nikde. Což mu prý potvrdil i výsledek prezidentské volby v Česku.
Gin vypuštěný z láhve se už ale nedá zastavit. A Brity dráždí jako rudý hadr býka. "Vláda teď není moc populární a lidé budou hlasovat proti čemukoli, kde by mohli vyjádřit nesouhlas," obává se Chris Shallow.
Novinář David Vaughan spatřuje problém v postoji premiéra Davida Camerona. Donedávna se profiloval spíše jako euroskeptik. "Hrál s námi doteď hru, že Evropa je špatná, a všem je jasné, že není přesvědčený Evropan. Názorovou otočku mu nikdo neuvěří," upozorňuje Vaughan.
Anthony Lauder ale ani ve vypjaté situaci nepanikaří. "V praktické rovině se nemusí mnoho změnit," říká opatrně. Jaký efekt by odchod přinesl Evropě, si však odhadnout netroufá. Ani se svým talentem na počítačové algoritmy.