Britská armáda o úterní půlnoci ukončí nejdéle trvající operaci ve svých dějinách. Po 38 letech přestane být spoluodpovědná za vnitřní bezpečnost Severního Irska a z valné části z této provincie odejde.
V Severním Irsku sloužilo více než tři sta tisíc vojáků a 763 jich tam bylo zabito, poslední v únoru 1997. Sami zabili 309 lidí.
Zatkli více než deset tisíc podezřelých a zabavili čtrnáct tisíc kusů nelegálně držených zbraní. V provincii zůstane pět tisíc vojáků, kteří ale budou mít stejné úkoly jako vojenské posádky kdekoli jinde v království a nebudou součástí bezpečnostních složek provincie.
Britové se za čtyři desetiletí naučili, že bezpečnost není jen otázkou vojenské síly. Této zkušenosti používají při řadě svých zahraničních operací. Oficiální analýza operace uvádí, že šlo patrně o nejdůležitější vojenské nasazení britských pozemních ozbrojených sil: bylo nejdelší, jedno z mála na půdě království a jedno z mála v dějinách armád vyspělých zemí, které nakonec skončilo úspěchem pravidelné armády ve střetnutí s guerillou.
Severní Irsko se podle nynějšího velícího generála Nicholase Parkera zapsalo pevně do kultury ozbrojených sil, jejich psychologie, podepsalo se na tom, jak Britové velí bezpečnostním operacím. "Rozumíme složitosti daleko lépe než kdysi a chápeme, jak armáda zapadá do celkové architektury bezpečnosti," řekl Parker listu The Times.
Na snímku první ministr vlády Severního Irska reverend Ian Paisley (vlevo) a jeho zástupce Martin McGuinness, Armagh, 17. července 2007.
Foto: AP
