V řeznictvích visí věnce polských buřtů a na policích jsou vyrovnány lahve vodky. Na ulici se často živě konverzuje v litevštině nebo lotyštině. Vítejte v Bostonu, malém koutku východní Evropy ve Velké Británii.
Podle posledního sčítání pochází více než desetina obyvatel tohoto poklidného městečka v hrabství Lincolnshire na východě Anglie z jedné z deseti bývalých komunistických zemí, které počátkem tohoto tisíciletí přistoupily k Evropské unii.
Se svými polskými kavárnami a obchody s produkty z pobaltských zemí se Boston od posledního sčítání v roce 2001, kdy tu 249 německých obyvatel tvořilo největší zahraniční komunitu, hodně změnil.
Velká Británie očekává v nadcházejícím roce druhou imigrační vlnu z východní Evropy, tentokrát z Bulharska a Rumunska, jejichž obyvatelé budou mít od příštího roku přístup na pracovní trh všech zemí unie.
Tato zpráva vyvolává velké pobouření v Bostonu, kde jsou před jednou školou již nyní panely v pěti jazycích vyzývající automobilisty k opatrnosti.
"Budeme brzy cizinci ve vlastním městě," stěžuje si důchodkyně Joan. "Mám sousedy z východní Evropy a jsou velmi příjemní. Ale to už stačí, už nechceme další," dodává. Její sousedé však mají proti novým spoluobčanům výhrady, počínaje přetížením veřejných služeb a konče tím, že na silnici jezdí po opačné straně.
Když v roce 2004 vstoupily Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika do Evropské unie, byla Velká Británie jednou z prvních zemí, které okamžitě otevřely svůj pracovní trh nováčkům.
Oblíbená destinace
Jako třetí ekonomická mocnost Evropy se Británie stala oblíbenou destinací pracovníků z bývalých komunistických zemí.
Lidé asijského původu, kteří tvoří sedm procent obyvatel, a černoši tvořící tři procenta jsou nadále vzhledem k koloniální minulosti Velké Británie největšími skupinami imigrantů. Mezi jejími 62 miliony obyvatel je však nyní milion osob z východní Evropy a polština je tu po angličtině druhým nejvíce používaným jazykem.
Britská vláda se rozhodla pro jiný přístup, když v roce 2007 Rumunsko a Bulharsko vstoupily do EU, a až do roku 2014 omezila přístup jejich občanů na svůj pracovní trh, podobně jako některé další země.
Jak se rok 2014 blíží, píše pravicový tisk stále častěji o hrozbě "žebráků" z Bulharska a Rumunska. Konzervativní strana Davida Camerona rovněž vyostřila svůj postoj k imigraci. Tato nedůvěra vyvolala pobouření v Rumunsku, kde jeden deník zahájil humoristickou kampaň vůči Angličanům pod heslem: "Proč by nemohli přijít k nám?"
Rumunský velvyslanec v Londýně Ion Jinga vyjádřil politování nad touto rétorikou, podle níž jeho spoluobčané vypadají jako občané druhé třídy, a vyslovil obavy, aby to nevedlo k diskriminaci či dokonce k útokům proti těm, kdo ve Velké Británii žijí.
Oficiální předběžné odhady chybějí a některá média tvrdí, že by Rumuni a Bulhaři mohli přijíždět po statisících. V Bostonu vyvolává možnost, že by sem přibyli další obyvatelé z východní Evropy, výhrady i u některých imigrantů. "Mám tohle město ráda," říká Barbara Sieczkowská, která ve svém krámku prodává polské výrobky. "Je tu ale už příliš mnoho lidí z východní Evropy. Za chvíli tu bude dvacítka obchodů, které budou mít stejné zboží jako já. To není pro kšeft dobře," dodává.
