Britský premiér neodstoupí. Hodlá "bojovat dál"

Britský premiér Gordon Brown provedl změny ve vládě, kterými si chce udržet svou pozici a čelit "trpké porážce" ve čtvrtečních místních volbách. Při tiskové konferenci zdůraznil, že neodstoupí a hodlá "bojovat dál".

Přesuny následují poté, co ve čtvrtek večer odstupující ministr práce James Purnell vyzval premiéra k rezignaci. Změny ve vládě nicméně nejsou tak rozsáhlé a hluboké, jak se předpokládalo.

Ministrem financí zůstal Alistair Darling, který byl hlavním kandidátem na odchod kvůli skandálu kolem pochybných poslaneckých výdajů. Darling však nakonec odmítl přejít na jiné ministerstvo a Brown ho ve funkci ponechal. Novým ministrem vnitra se stal dosavadní ministr zdravotnictví Alan Johnson, který je nejčastěji tipován jako případný Brownův nástupce v čele labouristů.

ČTĚTE TAKÉ: Británie: Brown se připravuje na debakl a plánuje změny
                        Británie: Brown bojuje proti téměř jisté prohře
                        Dům kachnám, brýle choti. Skandál poslanců pokračuje

Své křeslo si zachoval ministr spravedlnosti Jack Straw. John Denham se stal ministrem pro obce, náměstkyně ministra financí Yvette Cooperová nahradila Purnella jako ministryně práce. Ministrem obrany je dosavadní náměstek Bob Ainsworth. David Miliband zůstává ministrem zahraničí, stejně tak Peter Mandelson v čele posíleného ministerstva obchodu.

Výsledky evropských voleb budou zveřejněny v neděli večer, ale výsledky místních hlasování jsou oznamovány již během dneška. Dosavadní výsledky potvrdily hluboký propad labouristů, kteří ztratili ve prospěch konzervativců kontrolu nad posledními čtyřmi hrabstvími v Anglii, jež dodneška ovládali.

"Je to pro labouristy trpká porážka," připustil Brown. Současně zdůraznil, že nemá v úmyslu odstoupit, ale "bojovat dál".

"Přijímám odpovědnost, ale nemíním odejít, ale chci dokonči práci," prohlásil. "Jsem odhodlán provést tuto zemi obtížnými ekonomickými časy."

"Kabinet ovládl chaos"

Rychlými přesuny ve vládě se Brown snažil převzít iniciativu, kterou však oslabily rezignace Purnella, stejně jako ministryní vnitra Jacqui Smithové a ministryně pro obce Hazel Blearsové těsně před volbami. Volání po Brownově rezignaci se ozývá i mezi labouristickými poslanci ve Westminsteru.

Šéf opozičních konzervativců David Cameron dnes opět vyzval k předčasným volbám. Vláda ztratila právo vládnout, řekl Cameron v televizním rozhovoru, podle něhož "kabinet ovládl chaos".

Tento obraz se zdá potvrzovat i dnešní nečekaná demise ministra obrany Johna Huttona. I když Hutton na rozdíl od Purnella premiéra podpořil, demise klíčového ministra v době, kdy Británie vede válku v Afghánistánu, Browna dále oslabila. Stejně tak odstoupila ministryně pro Evropu Caroline Flintová, na jejíž místo přišla Glenys Kinnocková.

Na ministerstvu dopravy vymění Geoffa Hoona, rovněž zasaženého poslaneckým skandálem, Andrew Adonis. Dosavadní ministr kultury a sportu Andy Burnham bude ministrem zdravotnictví, na jeho místo přišel Ben Bradshaw.

Místní komentátoři připomínají, že Blearsová, Purnell i Hutton patří ke spojencům bývalého premiéra a Brownova tradičního rivala Tonyho Blaira. Browna dnes nicméně důrazně podpořil jiný "blairista", Peter Mandelson.

Eurovolby rozhodnou

Brown dnes také oznámil řadu iniciativ a přislíbil, že nezávislý výbor přezkoumá výdaje všech poslanců Dolní sněmovny. Další problém mu však dnes přinesl Ian Gibson, který právě kvůli svým pochybným výdajům rezignoval na poslanecký mandát. Znamená to, že na jeho místo budou muset být vypsány doplňovací volby, které budou pro labouristy další nepříjemnou zkouškou.

Podle prvních reakcí se zdá, že Brown během hektického dne rezignací a jmenování nových ministrů situaci zatím "ustál" i přes katastrofální výsledky místních voleb. Zda se mu to podaří i v dlouhodobějším měřítku, ukáže neděle večer, kdy budou oznámeny výsledky evropských voleb.

Osud Brownovy vlády má důsledky nejen pro Británii, ale i pro Evropskou unii. Opoziční konzervativci, kteří podle všeobecného očekávání vyhrají příští parlamentní volby, hodlají uspořádat referendum o lisabonské smlouvě, pokud ji do jejich nástupu do vlády neratifikují zbývající členské země unie. Smlouvu přitom už schválil britský parlament.

Parlamentní volby musí vláda vypsat nejpozději do začátku června 2010. Pokud by se konaly předčasně - před druhým referendem v Irsku na podzim, či před tím, než smlouvu podepíší polský prezident Lech Kaczyński nebo český prezident Václav Klaus -, znamenalo by to referendum v Británii, které by lisabonskou smlouvu takřka s určitostí pohřbilo. Cameron navíc v nynější kampani nevyloučil, že referendum vypíše, i když by byla smlouva ratifikovaná ve všech zemích unie.