Zatímco mezi britskou veřejností vyvolalo těhotenství vévodkyně z Cambridge nadšení, politikům přibyla akutní starost. Chtějí co nejrychleji přijmout nový zákon o nástupnictví, aby mohla na trůn usednout i případná dcera Williama a Kate.
Už v úterý, den poté, co princ oznámil početí potomka, začali politici vládnoucí koalice jednat. Než spatří nový člen královské rodiny světlo světa, měl by parlament přijmout zákon, který odstraní diskriminaci ženských následnic trůnu.
V současnosti platí v Británii pravidlo, podle něhož na trůn usedá nejstarší mužský potomek bez ohledu na to, zda měl starší sestry. "Vláda brzy předloží návrh zákona o nástupnictví, který přizpůsobí naše starosvětská pravidla 21. století," citoval vicepremiéra a šéfa liberálních demokratů Nicka Clegga list The Daily Express.
Podle britských médií je pro urychlenou změnu pravidel také premiér David Cameron. Vyslovil se pro ni už vloni na summitu 16 zemí Britského společenství národů v australském Perthu, kde se zástupci všech zemí uznávajících britskou královnu jako svou panovnici shodli na nových nástupnických pravidlech. Stejně jako v Británii je však budou muset odsouhlasit i jejich parlamenty.
Pokusy o změny jsou staršího data
I kdyby to ale během následujících zhruba sedmi měsíců politici nestihli, nemusí se prý případná královská dcera obávat diskriminace. Zákon by se měl podle shody zemí společenství na potomka Williama a Kate vztahovat v každém případě.
Britští poslanci se v minulosti pokoušeli nová pravidla pro následnictví přijmout několikrát, dosud se to však nepodařilo. Podle nedávného průzkumu stanice BBC mají rovné šance pro mužské i ženské následníky trůnu jasnou podporu veřejnosti, vyslovilo se pro ně 89 procent dotázaných.
Zákon, který chce vláda prosadit, by měl obsahovat i další změny. Panovník podle něj sice nadále bude muset být vyznavačem anglikánské církve, protože je její hlavou, ale bude si nově moci vzít partnera katolického vyznání.
Žije "skutečný" král v Austráli?
Za právoplatného dědice britského trůnu byl některými historiky pokládán Michael Abney-Hastings, který letos zemřel ve věku jedenasedmdesáti let v australském Novém Jižním Walesu. Do Austrálie přijel z Británie ve svých osmnácti letech a v novém domově se stal farmářem.
O jeho proslulost se postaral hlavně britský historik Michael Jones, který na základě nově objevených dokumentů dospěl k závěru, že král Eduard IV., který vládl v letech 1461 až 1483, neměl ve skutečnosti nárok na korunu. Nebyl prý totiž biologickým synem krále Richarda III.
Panovníkem se v tomto případě měl stát jeho mladší bratr Jiří, vévoda z Clarence. Při sledování linie dědiců dospěl Jones k Michaelu Abney-Hastingsovi. Po jeho smrti se 15. hrabětem z Loudornu stal jeho sedmatřicetiletý syn Simon Abney-Hastings.
Simon pracuje v textilní továrně ve městě Wangaratta asi 250 kilometrů od Melbourne. S Alžbětou II. se ale o trůn přetahovat nehodlá. Svůj třípokojový byt má raději než tisíc pokojů ve Windsoru. A na hlavě nosí raději čepici s kšiltem než korunu, řekl s úsměvem australským médiím.
