Více než polovinu britských mešit ovládají zastánci tvrdé linie islámského učení. Podle nich je západní civilizace nechutná a jejich následovníci by měli „prolévat krev pro Alláha". Znepokojující situaci odkryl britský deník The Times po nahlédnutí do policejních záznamů.
Imám Riyadh ul Haq (čti Rijádul Hak) je zářným příkladem druhé generace britských muslimů, kteří se vydali cestou extrémního výkladu koránu. Teologické vzdělání získal v islámském seminář v Británii a s ostatními sdílí radikální názory. Mluví s pohrdáním o muslimech, kteří „jsou hrdí na to, že jsou Britové".
Podpora džihádu a opovržení pro všechny od křesťanů přes židy až po hinduisty. Takové jsou cesty víry radikálů ze sekty deobandí, jejíž původ leží v Devbandu v indickém svazovém státu Uttarpradéš. A Riyadh ul Haq (36), který má britský pas, se má stát jejich duchovním vůdcem.
Ultrakonzervativní puristické hnutí ovládá více než 600 z 1 350 britských mešit. Vyplývá to z údajů, které britský deník The Times našel v policejním hlášení.
Ve světle těchto zjištění vypadají podivně výroky britské vlády o tom, že zahraniční kazatelé jsou křivě obviňováni z šíření radikálního islámu. Také pobízení kabinetu, aby bylo více imámů „domácích", se zdá zvláštní.
Sedmnáct z šestadvaceti britských islámských seminářů provozují deobandisté. V oněch sedmnácti seminářích se pak vyučí osmdesát procent domácích kleriků. Mnozí z imámů dostali peníze na studia z grantů místních úřadů.
Sekta deobandí, která má významné zastoupení i v Muslimské radě Británie, je nejsilnější ve střední a severní Anglii. V Blackburnu, Boltonu, Prestonu, Oldhamu a Burnley provozují 59 ze 75 mešit deobandisté.
Další z kontroverzních učení Riyadha ul Haqa zní, že přátelství s židy a křesťany je „pohrdáním vírou v Alláha". Britské úřady ale mohou zůstat v klidu, protože Haq káže prolévat krev (další interpretací může být sebeobětování) jen v zahraničí. The Times získaly nahrávku projevů tohoto imáma, určenou jenom pro muslimské publikum, která ukazuje hluboko zakořeněnou nenávist k Západu a vášnivý zápal pro mučednictví.
Riyadh ul Haq není jediným radikálem, kterého radikální sekta teologicky vybavila. Mahmood Chandia, absolvent semináře z Bury a nynější lektor na univerzitě, v jednom projevu prohlašuje, že hudba je způsob, kterým „židovstvo šíří satanskou síť", do které lape mladé muslimy.
„Téměř každá univerzita v Anglii má oddělení, které je označeno za katedru hudby, a jinde, kde je satanův vliv větší, je nazývána Královskou hudební univerzitou," citují The Times Chandiu.
Radikální učení islámského semináře například staví mimo zákon umění, televizi, hudbu, ale i šachy. Požadují také celkové zahalení žen. Nejoblíbenější britský sport, fotbal, je podle teologů „rakovina, která infikovala naši mládež".
Riyadh ul Haq v jednom kázání podle The Times řekl: „Nacházíme se zde ve velice nebezpečné pozici. Žijeme mezi nevěřícími, pracujeme s nimi, stýkáme se s nimi, mísíme se s nimi a začínáme přejímat jejich zvyky." Imám také varuje před „hříšným vlivem nevěřících sousedů", velebí všechny mučedníky a stěžuje si, že džihád je dnes tabuizované slovo.
Komentátor náboženského radikalismu v Pákistánu Chálid Ahmad (Khaled Ahmed) podle The Times vytýká vládě: „Velká Británie byla zničena puritanismem deobandistů. Povolili jste jim převzít mešity. Nemůžete multikulturalismus provozovat takhle, protože to je cesta k sebezničení. V Británii se stalo poselství sekty deobandí ještě extrémnější než v Pákistánu. Je to šokující."
Na fotografii: (1) Londýnská mešita, Regents park, nedatováno; (2) Mešita východního Londýna, nedatováno; (3) Riyadh ul Haq, 12. březen 2005
FOTO: (1) archiv, (2) dkimages.com, (3) lightuponlight.com
