Britský ministr financí Gordon Brown se v neděli stal vůdcem vládní Labouristické strany a ve středu bude jmenován premiérem. Jeho "vice" ve straně se poněkud neočekávaně a po pěti kolech voleb stala Harriet Harmanová (56), která se v předvolební kampani zapsala hlavně výrokem, že by se vedení strany mělo omluvit za válku v Iráku.
Brown řekl, že jeho prioritou je obnovit postavení strany jako nástroje změny. "Tento týden znamená nový začátek. Novou změnu," řekl Brown.
Změnu slíbil hlavně v posilování státní zdravotní péče a v budování nového bydlení, které je zejména kvůli astronomickým cenám nových domů a bytů považováno za jeden z velkých problémů. "Misí našeho národa je být světová třída ve vzdělání," řekl Brown a zdůraznil, že bude nadále zvyšovat výdaje na státní školství. Slíbil také decentralizaci a zvýšení bezpečnosti v ulicích. Bude požadovat respekt a úctu vůči "britským hodnotám".
Budoucí premiér se vyslovil pro hospodářskou konkurenci, ale současně řekl, že bude chránit zaměstnance, kteří se ocitnou nezaviněně v potížích.
V mezinárodní politice chce pokračovat ve spolupráci s Evropskou unií zejména ve vztahu ke změnám klimatu. V Iráku a Afghánistánu, což jsou podle Browna otázky, které stranu rozdělují, jeho vláda dostojí britským závazkům.
Jeho cílem bude také porazit světové teroristy, což je podle něj více než jen vojenská záležitost, ale také boj o "mysl a srdce" lidí všude na světě tak, aby o podporu přišli teroristé, nikoli vlády, které proti nim bojují. Součástí tohoto úsilí musí být urovnání na Blízkém východě, jehož prvky musí být bezpečný Izrael a životaschopný palestinský stát.
Většina bodů jeho programu ovšem spíše než změnu přináší pokračování v politice, kterou labouristická vláda dosud deklarovala, i když ne vždy se jí dařilo ji skutečně uplatňovat. Podobně jako většina nových vůdců slíbil, že bude více naslouchat prostým členům strany a občanům Británie.
Jasná záležitost
Šestapadesátiletý Brown neměl při volbách protikandidáta, což dokazuje jeho v tuto chvíli mimořádně pevné postavení ve straně i skutečnost, že labouristé si nepřáli propírat vnitřní rozpory ve stranické bitvě o premiérské křeslo.
Brown nahradí Blaira v čele vlády podle očekávání ve středu. Sám se podepsal na jeho odchodu. Třebaže oba úzce spolupracovali deset let ve vládě a před tím v opozici, Brown se vždy domníval, že premiérské křeslo patřilo spíše jemu. I když to žádný z nich nikdy nepotvrdil, v politických kruzích se má za to, že se dohodli na Blairově odchodu po prvním volebním období (viz TÝDEN 26/07).
Předpokládá se, že Brown byl v pozadí vnitrostranických manévrů, po nichž byl Blair donucen oznámit, že letos skončí. Dnes však ocenil jeho politiku, jeho vedení, a kromě toho i jeho "dominantní přítomnost" na mezinárodní scéně.
Nový vůdce Labouristické strany prozatím podle průzkumů mínění dokázal přitáhnout pozornost a dostat stranu v oblibě nad opoziční konzervativce. Už má za sebou také první politické prohry, když několik výrazných politických osobností odmítlo místa ve vládě.
Očekává se, že Brown oznámí složení svého kabinetu krátce poté, co převezme úřad ministerského předsedy. Už nyní je jasné, že několik členů v ní nebude. Odchod už oznámili například vicepremiér John Prescott, ministr spravedlnosti Charles Falconer a ministr vnitra John Reid.
Brown nemusí vypsat volby do roku 2010. V Británii rozhoduje o termínu voleb ministerský předseda.
Foto: ČTK/AP
