Britští vojáci mají v Iráku stále důležitou práci při pomoci Iráčanům a jejich odchod před dokončením této práce by byl předčasný. Proto dosud nebylo stanoveno žádné datum pro jejich stažení. Uvedl to britský premiér Gordon Brown v dnes zveřejněné písemné odpovědi na parlamentní interpelaci.
"Je lež tvrdit, že přítomnost britských sil v Iráku je málo užitečná a že jsou málo bojeschopné. Britské síly v Basře jsou nadále s to čelit milicím a zajišťovat celkovou bezpečnost," uvedl Brown v odpovědi na dotaz vůdce opozičních liberálních demokratů Menziese Campbella.
Šéf labouristického kabinetu zdůraznil, že britské síly budou v jihoirácké Basře spolupracovat s iráckými úřady a iráckými silami, dokud Iráčané nebudou s to sami zajistit bezpečnost. Délka dalšího setrvání britských sil tedy podle něj závisí hlavně na místní situaci. Kdy by Iráčané mohli být s to převzít odpovědnost za Basru, si netroufl odhadnout.
Campbell se domáhal přehodnocení britské politiky v Iráku a Afghánistánu. Hlavně v Iráku již Britové podle něj nejsou užiteční. Britské ztráty jsou přitom podle šéfa liberálních demokratů v obou zemích okupovaných mezinárodní koalicí nepřijatelně vysoké.
Brown to však odmítl s tím, že předčasné načasování odchodu by zpochybnilo britské závazky vůči Iráčanům a Afgháncům, ztížilo by armádě plnění jejích úkolů i zvýšilo rizika, jimž britské jednotky čelí.
Britové již předali do iráckých rukou správu tří ze čtyř provincií na jihu země. Objevují se úvahy, že i Basru by Iráčané měli převzít koncem roku. V Basře působí pod britským velením i skupina českých vojáků. Experti se obávají, že stahující se jednotky budou vystaveny rostoucím útokům milicí tří hlavních šíitských skupin v oblasti, snažících se přeměnit britský ústup v porážku.
Radikální šíitský duchovní Muktadá as-Sadr nedávno prohlásil, že britská armáda byla v Iráku poražena a nezbývá jí než se ze země stáhnout. Sadrovy milice Džajš al-Mahdí, Mahdího armáda, několikrát bojovaly s americkými a britskými vojáky v jižním Iráku.
Počet britských vojáků v Iráku, kde jsou nasazeni hlavně v oblasti Basry, se od počátku 
roku snížil ze 7000 na 5500. Dalších 500 Britů má odejít z Iráku v příštích týdnech. V Londýně se spekuluje o ještě výraznějším stažení na konci roku. Očekává se, že tyto plány ohlásí Brown poté, co se parlament znovu v říjnu sejde po prázdninové přestávce.
Bývalý americký generál Jack Keane již vytknul Britům, že připustili zhoršení situace na jihu Iráku, a varoval, že v případě významnějšího stažení budou muset Američané ucpávat díry v pozicích opuštěných Brity.
Od počátku iráckého tažení v březnu 2003 zahynulo v této zemi 168 Britů. Dalších 73 přišlo o život v Afghánistánu.
Brown připustil, že mise v Afghánistánu je pro britské vojáky těžká a nebezpečná, ale i zde je podle něj britská přítomnost dále potřebná. Ocenil přitom odvahu a inteligenci, s jakou v této zemi uplatňují podle premiéra britští velitelé svou strategii.
Angažovanost Londýna po boku Washingtonu hlavně v Iráku, ale i Afghánistánu, byla jedním z důvodů tlaku ze strany veřejnosti a části labouristů k odchodu bývalého premiéra Tonyho Blaira. Ten nakonec letos v červnu předal několik let před vypršením svého mandátu vedení vlády stranickému kolegovi Brownovi.
Na fotografiích: 1) Britské jednotky v irácké Basře, nedatováno, 2) Britský premiér Gordon Brown v Londýně, 24. srpna.
Foto: AP
