Afrika v Evropě
Brusel chce Česku a dalším vnutit středomořské migranty

Bruselský diktát, nebo cosi jako skutečná solidarita v rámci EU? Evropská komise dnes plánuje představit novou strategii k řešení migrace, jejíž součástí má s velkou pravděpodobností být klíč k rozdělování uprchlíků mezi členské země unie. Kvóty na uprchlíky však ostře odmítá řada států osmadvacítky včetně České republiky.

Je to pomsta Jean-Clauda Junckera? ptají se některé evropské listy. Na dubnové vrcholné schůzce o uprchlících ztroskotal návrh Junckerova úřadu zavést ve všech 28 členských zemích EU systém kvót na přijímání migrantů. Šéfové států a vlád unie byli striktně proti.

Předseda EK jen těžko skrýval rozhořčení. Evropští politici prý dělají jen "symbolickou politiku".

Nyní se idea vrací znovu. Juncker ji zabalil do migračního balíčku, který chce dnes prezentovat. Je jasné, že stejně jako v dubnu některé státy budou návrh na de facto povinné příděly imigrantů torpédovat, ale tentokrát je Juncker lépe vyzbrojen.

Zjevně chce svůj návrh protlačit pomocí nouzové klauzule - kvalifikovanou většinou.

Jednotlivé země by v takovém případě už nemohly Junckerovy plány zastavit. A Evropský parlament (EP) by do toho neměl co mluvit.

Distribuční kritéria pro jednotlivé členské země, jak je plánují junckerovci, se týkají výkonu jejich ekonomiky, počtu obyvatel, míry nezaměstnanosti či dosavadních počtů žadatelů o azyl. Praha, podobně například jako Slovensko a další státy, hovoří v této věci o potřebě dobrovolnosti. Naopak například Německo nebo Itálie patří mezi státy, které by podobné závazné řešení podpořily.

Evropská migrační agenda, jak se dokument z dílny eurokomisaře pro vnitřní věci Dimitrise Avramopulose jmenuje, je ale výrazně širší a netýká se jen redistribuce azylantů uvnitř EU. Předpokládá posílení systému ochrany vnějších hranic unie a záchranných operací evropské agentury Frontex, podpory systému udělování azylu a především snahu řešit situaci přímo v zemích, odkud uprchlíci přicházejí.

Unie také s případnou podporou Rady bezpečnosti OSN plánuje zasahovat proti plavidlům, která pašeráci k přepravě tisíců lidí přes moře používají.

Materiál je součástí reakce EU na masivní uprchlickou vlnu ze severu Afriky směrem do jižních zemí osmadvacítky. Od počátku roku při pokusu překonat Středozemní moře zahynulo na 1770 osob a masivní vlna rozhodně není u konce.

O migraci jednali lídři zemí EU na mimořádném summitu na konci dubna. Dohodli rozšíření operací evropské agentury Frontex ve Středozemním moři. Kolem otázky redistribuce uprchlíků tak, aby zátěž nenesly jen ty nejpostiženější země, však vrcholná schůzka osmadvacítky odhalila především pokračující neshody.

Středeční návrh komise bude strategickým dokumentem. Teprve na jeho základě případně vzniknou konkrétní právní texty. S nimi bude muset souhlasit nejen europarlament, který také kvóty prosazuje, ale též členské země EU.