Brusel: Jarní dohoda EU-Turecko je efektivní

Jarní dohoda mezi Evropskou komisí a Tureckem, která měla za cíl zastavit migraci do Evropy po takzvané balkánské trase, je efektivní. Evropská komise uvedla, že od června se denně z Turecka do Řecka přes moře dostává jen 85 lidí, zatímco loni v říjnu to bylo až sedm tisíc denně. Pokračují také návraty z Řecka do Turecka, celkem takto bylo přepraveno zpět 578 migrantů.

Komise dál plní svou část dohody a posiluje financování pomoci uprchlíkům přímo v Turecku, prohlásil dnes eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Vyčleněno už bylo 2,24 miliardy eur (asi 60,5 miliardy Kč) ze tří miliard eur předpokládaných pro roky 2016 a 2017 na řešení nejpalčivějších potřeb uprchlíků a komunit, které jim v Turecku poskytují útočiště.

Kontrakty už byly uzavřeny za více než 1,25 miliardy eur (33,75 miliard Kč). V středu například komise oznámila podpis grantů za 600 milionů eur na podporu vzdělávání uprchlíků a zdravotní péče o ně.

Turecké straně ale podle komise stále chybí splnit několik podmínek nutných k tomu, aby Brusel členským zemím EU podle dohody mohl navrhnout vízovou liberalizaci vůči Turkům. Mezi sedmi nesplněnými body je nejen zavedení biometrických cestovních dokumentů, které odpovídají evropským pravidlům, ale také například změna protiteroristické právní úpravy i praxe, určitá protikorupční opatření nebo právní spolupráce v kriminální oblasti se všemi zeměmi EU.

Dohoda EU s Tureckem platí od 20. března. Jejím základem je zastavení živelných příchodů migrantů přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Řecká strana je má vracet zpět a za každého Syřana mezi nimi má EU převzít od Ankary jednoho syrského uprchlíka z táborů na tureckém území.

Mezi skoro 600 stovkami vrácených migrantů po vstupu dohody v platnost bylo ale Syřanů jen 53; především se jednalo o lidi z Pakistánu, Afghánistánu, Bangladéše a Íránu, ale také o menší počty občanů Iráku, Konga, Alžíru, Maroka, Nepálu, Somálska a dalších zemí. Unie už ovšem od Turecka převzala 1614 syrských občanů, vybraných ve spolupráci EU, členských zemí, unijní azylové agentury, Organizace pro uprchlíky OSN a turecké strany.

EU také slíbila Turecku výraznou finanční pomoc se zvládáním situace s miliony syrských uprchlíků na jeho území. Součástí dohody je i závazek postoupit v přístupových rozhovorech s Ankarou a právě také možnost vízové liberalizace.

Plnění dohody zkomplikoval potlačený pokus o vojenský puč v Turecku a následné tvrdé a široké represe. Ankaru zase frustruje jen malé nadšení evropských zemí postupovat směrem k bezvízovému styku pro turecké občany.